Valašsko patří k nejznámějším etnografickým regionům České republiky. Většina lidí si pod ním představí dřevěný kostelík v Rožnově, valašku, brynzu, slivovici a hudbu zpod beskydského hřebene. Pro Moravské Karpaty má Valašsko klíčovou roli: je tím prostorem, kde se Karpatský oblouk dotýká Moravy a kde způsob života po staletí utvářely hory, ovce a chudší půda. Jeho identita vznikla z dlouhého procesu kolonizace, hospodářské nutnosti a postupného sebeuvědomění obyvatel horských dolin. Pokračovat ve čtení „Valašsko: etnografický region karpatských hor“
Tomáš Garrigue Masaryk: Od slováckých kořenů k srdci Valašska
Tomáš Garrigue Masaryk se narodil na jižní Moravě a zemřel jako uznávaný zakladatel Československa – ale mezi těmito dvěma body leží životní příběh, který je pevně svázán i s východní Moravou. Valašsko a Slovácko mu nebyly cizí krajinou: zastupoval je v parlamentu, procházel jeho vesnicemi, přijímal od místních čestné občanství. Pro čtenáře Moravských Karpat je Masaryk nejen národním symbolem, ale i člověkem, jehož politická dráha vyrůstala z porozumění moravskému venkovu. Pokračovat ve čtení „Tomáš Garrigue Masaryk: Od slováckých kořenů k srdci Valašska“
Zbojníci a portáši na Valašsku: mezi zločinem a pořádkem
Valašské hory vždy přitahovaly lidi, kteří stáli mimo zákon – i ty, kteří zákon bránili. Příběh zbojníků a portášů patří k nejbarvitějším kapitolám dějin moravských Karpat: je to příběh o chudobě a vzdoru, o loajalitě i zradě, o tom, kde leží hranice mezi hrdinou a zločincem. A je to příběh hluboce zakořeněný v krajině Valašska, Lašska a beskydského podhůří. Pokračovat ve čtení „Zbojníci a portáši na Valašsku: mezi zločinem a pořádkem“
Albrecht z Valdštejna: vojevůdce, který vyženil Valašsko
Málokterá osobnost světových dějin má tak přímé pouto k moravskému Valašsku jako Albrecht z Valdštejna. Muž, který se stal nejmocnějším vojevůdcem třicetileté války a fakticky druhým mužem habsburské říše, začínal svůj vzestup jako nemajetný šlechtic z Podkrkonoší – a klíčový skok k bohatství a slávě učinil právě na východní Moravě, na panstvích Vsetín, Lukov a Rymice. Valašsko mu dalo základ, na němž vybudoval celou svou kariéru. A Valašsko si z tohoto svazku odneslo zátěž, jejíž důsledky se přetavily v jedno z největších lidových povstání v českých dějinách. Pokračovat ve čtení „Albrecht z Valdštejna: vojevůdce, který vyženil Valašsko“
Jacob & Josef Kohn: příběh vsetínské firmy, která změnila světový design nábytku
Když se dnes někdo posadí v kavárně na elegantní tvarovanou židli z ohýbaného dřeva, pravděpodobně netuší, že její předchůdkyně mohla pocházet z dílen uprostřed valašských kopců. Firma Jacob & Josef Kohn ze Vsetína nebyla ve druhé polovině devatenáctého století jen regionálním zaměstnavatelem — stala se jedním z nejvýznamnějších výrobců nábytku v celé habsburské monarchii a její výrobky zdobily interiéry od Londýna po Moskvu. Tento příběh začíná u karpatského buku, vede přes výrobní haly v podhůří Javorníků a Hostýnských vrchů a končí v archivech vídeňských designérů secese.
Josef Sousedík: moravský Edison, starosta Vsetína a odbojář
Josef Sousedík (18. prosince 1894 – 15. prosince 1944) patří k osobnostem, které se nevejdou do jedné škatulky. Byl vsetínský elektrotechnik a vynálezce, podnikatel schopný z malé dílny vybudovat moderní závod, starosta města v době, kdy se stavěly základy „elektrického“ 20. století – a nakonec i člověk, který se za okupace zapojil do odboje a zemřel při výslechu gestapem. Jeho jméno se dnes nejčastěji spojuje s legendárním motorovým vozem Slovenská strela (ČSD M 290.0), ale jeho příběh je širší: vypovídá o tom, jak se na Valašsku rodila technická modernita a jak křehká dokázala být v časech diktatur.
Pokračovat ve čtení „Josef Sousedík: moravský Edison, starosta Vsetína a odbojář“
Sklárna ve Vsetíně
Vsetínská sklárna společnosti S. Reich & Co., Glasfabrik, s přilehlou dělnickou kolonií se nacházela v místní části Vsetína zvané Ohrada. Budova sklářské hutě stála na levém břehu potoka Jasenice, přibližně 200 m od jeho ústí do řeky Bečvy.
Reichové – podnikatelé ve sklářství na Moravě
Sklářství na Moravě v 19. a pak i ve 20. století výrazně ovlivnily podnikatelské rodiny Schreiberů a Reichů. Nejprve tyto rodiny pronajímaly sklářské hutě převážně postavené na panstvích šlechticů a poté hutě odkupovaly a budovaly další sklárny. Rod Reichů se významně zapsal v historii skláren např. v Krásně (u Valašského Meziříčí), Kyjově, ve Velkých Karlovicích, Karolince nebo ve Vsetíně. Pokračovat ve čtení „Reichové – podnikatelé ve sklářství na Moravě“
Panský pivovar ve Vsetíně
Za rok založení vsetínského pivovaru je často uváděn rok 1663. Toto však není zcela správně. První historicky doložená zmínka o jeho existenci totiž pochází z roku 1610. Zámecká paní Lukrécie Nekšovna z Landeka, provdaná za Arkleba z Víckova roku 1608 ovdověla. V květnu roku 1609 se provdala podruhé a jejím manželem se stal Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna a na Heřmanicích, pozdější slavný císařský vojevůdce. Pokračovat ve čtení „Panský pivovar ve Vsetíně“
Zámek, zámecký park a panská zahrada ve Vsetíně
Zámek ve Vsetíně je nejstarší historickou budovou města. Byl postaven v 17. století tehdejším majitelem panství Lukrécií Nekšovou z Landeka a jejím druhým manželem Albrechtem z Valdštejna. Stojí na základech středověké tvrze z 15. století na vyvýšenině pravého břehu řeky Bečvy. Pokračovat ve čtení „Zámek, zámecký park a panská zahrada ve Vsetíně“