Pouzdřanská jednotka souvisle vystupuje v úzkém, asi 25 km dlouhém pruhu před čelem ždánické jednotky mezi Pouzdřany a Slavkovem u Brna. Útržkovitě byla zjištěna v Pavlovských vrších a nachází se rovněž v podloží ždánické jednotky. Pokračovat ve čtení „Pouzdřanská jednotka“
Ždánická jednotka
Sedimenty ždánické jednotky tvoří podloží v širším území Pavlovských vrchů, záp. části Dolnomoravského úvalu, ve Ždánickém lese, v jih.-vých, části Litenčické pahorkatiny a na jih.-záp. úpatí Chřibů. Pokračovat ve čtení „Ždánická jednotka“
Podslezská jednotka
Jako podslezskou jednotku označujeme úsek šířeji pojaté ždánicko–podslezské jednotky v území mezi údolími Moravy a Olše v Podbeskydské pahorkatině a v Moravskoslezských Beskydech, kde tvoří spodní skupinu povrchových příkrovů flyšových Vnějších Západních Karpat. Pokračovat ve čtení „Podslezská jednotka“
Zdounecká jednotka
Silně zvrásněné vrstvy zdounecké jednotky vystupují v tektonických útržcích před čelem račanské jednotky magurské skupiny příkrovů na Z úpatí Chřibů a v Roštínské brázdě. Pokračovat ve čtení „Zdounecká jednotka“
Slezská jednotka
Slezská jednotka je charakteristická úplným sledem křídových i paleogenních flyšových sedimentů Vnější skupiny příkrovů. Sedimenty Slezské jednotky jsou rozšířeny v Moravskoslezských Beskydech, Rožnovské brázdě a v Podbeskydské pahorkatině. Pokračovat ve čtení „Slezská jednotka“
Předmagurská jednotka
Tektonicky deformované a izolované šupiny předmagurské jednotky výrazně vystupují v úzkém pruhu před čelem magurské skupiny příkrovů, které probíhá na rozhraní mezi Jankovickou a Loučskou brázdou a Hostýnskými vrchy odkud dále pokračuje k SV údolím Rožnovské brázdy. Pokračovat ve čtení „Předmagurská jednotka“
Vnější skupina příkrovů
Vnější skupina příkrovů je vnější jednotkou flyšového pásma Vnějších Západních Karpat. Vyznačuje flyšovou a flyšoidní sedimentací převážně psamitů a pelitů, Pokračovat ve čtení „Vnější skupina příkrovů“
Flyšový vývoj moravských Karpat
Flyšový vývoj moravských Karpat je charakteristický usazováním křídových a paleogenních sedimentů v předpolí centrálních Karpat v průběhu alpinské orogeneze. Flyšové pásmo leží na styku dvou regionálně–geotektonických celků — středoevropských variscid na SZ, které zde zastupuje brunovistulikum Českého masivu, a alpsko–karpatským orogénem na JV. Pokračovat ve čtení „Flyšový vývoj moravských Karpat“
Stratigrafické členění moravských Karpat
Pojmenování geologických jednotek vnějších flyšových Karpat je charakteristické příslušností k jednotlivým příkrovovým celkům alpinského orogénu. Pokračovat ve čtení „Stratigrafické členění moravských Karpat“
Geologický vývoj moravských Karpat
Moravské Karpaty formovaly zejména druhohorní a třetihorní horotvorné pochody alpinské orogeneze. Charakteristické jsou pro ně dalekosáhlé horizontální příkrovy přesouvané až v neogénu přes podložní prekambrické brunovistulikum a jeho sedimentární obal na vzdálenost desítek kilometrů. Pokračovat ve čtení „Geologický vývoj moravských Karpat“