Moravské Karpaty formovaly zejména druhohorní a třetihorní horotvorné pochody alpinské orogeneze. Charakteristické jsou pro ně dalekosáhlé horizontální příkrovy přesouvané až v neogénu přes podložní prekambrické brunovistulikum a jeho sedimentární obal na vzdálenost desítek kilometrů. Pokračovat ve čtení “Geologický vývoj moravských Karpat”
Stratigrafické členění moravských Karpat
Pojmenování geologických jednotek vnějších flyšových Karpat je charakteristické příslušností k jednotlivým příkrovovým celkům alpinského orogénu. Pokračovat ve čtení “Stratigrafické členění moravských Karpat”
Flyšový vývoj moravských Karpat
Flyšový vývoj moravských Karpat je charakteristický usazováním křídových a paleogenních sedimentů v předpolí centrálních Karpat v průběhu alpinské orogeneze. Flyšové pásmo leží na styku dvou regionálně–geotektonických celků — středoevropských variscid na SZ, které zde zastupuje brunovistulikum Českého masivu a alpsko–karpatským orogénem na JV. Pokračovat ve čtení “Flyšový vývoj moravských Karpat”
Vnější (menilito-krosněnská) skupina příkrovů
Vnější (menilito-krosněnská) skupina příkrovů je vnější jednotkou flyšového pásma Vnějších Západních Karpat. Vyznačuje flyšovou a flyšoidní sedimentací převážně psamitů a pelitů, podřadně i vápenců a silicitů. Celkově však převládla pelagická sedimentace jílových hornin. Jsou zastoupeny různé, pestře zbarvené vápnité i nevápnité jílovce, místy s pyritem, jehož produktem zvětrávání je hojný sádrovec a síranové výkvěty. Pokračovat ve čtení “Vnější (menilito-krosněnská) skupina příkrovů”
Předmagurská jednotka
Tektonicky deformované a izolované šupiny předmagurské jednotky výrazně vystupují v úzkém pruhu před čelem magurské skupiny příkrovů, které probíhá na rozhraní mezi Jankovickou a Loučskou brázdou a Hostýnskými vrchy odkud dále pokračuje k SV údolím Rožnovské brázdy. Pokračovat ve čtení “Předmagurská jednotka”
Slezská jednotka
Slezská jednotka je charakteristická úplným sledem křídových i paleogenních flyšových sedimentů Vnější skupiny příkrovů. Sedimenty Slezské jednotky jsou rozšířeny v Moravskoslezských Beskydech, Rožnovské brázdě a v Podbeskydské pahorkatině. Pokračovat ve čtení “Slezská jednotka”
Zdounecká jednotka
Silně zvrásněné vrstvy zdounecké jednotky vystupují v tektonických útržcích před čelem račanské jednotky magurské skupiny příkrovů na Z úpatí Chřibů a v Roštínské brázdě. Pokračovat ve čtení “Zdounecká jednotka”
Podslezská jednotka
Jako podslezskou jednotku označujeme úsek šířeji pojaté ždánicko–podslezské jednotky v území mezi údolími Moravy a Olše v Podbeskydské pahorkatině a v Moravskoslezských Beskydech, kde tvoří spodní skupinu povrchových příkrovů flyšových Vnějších Západních Karpat. Pokračovat ve čtení “Podslezská jednotka”
Ždánická jednotka
Sedimenty ždánické jednotky tvoří podloží v širším území Pavlovských vrchů, záp. části Dolnomoravského úvalu, ve Ždánickém lese, v jih.-vých, části Litenčické pahorkatiny a na jih.-záp. úpatí Chřibů. Pokračovat ve čtení “Ždánická jednotka”
Pouzdřanská jednotka
Pouzdřanská jednotka souvisle vystupuje v úzkém, asi 25 km dlouhém pruhu před čelem ždánické jednotky mezi Pouzdřany a Slavkovem u Brna. Útržkovitě byla zjištěna v Pavlovských vrších a nachází se rovněž v podloží ždánické jednotky. Pokračovat ve čtení “Pouzdřanská jednotka”
Čeština
العربية
简体中文
English
Français
Deutsch
हिन्दी
Magyar
Italiano
فارسی
Polski
Português
ਪੰਜਾਬੀ
Română
Русский
Српски језик
سنڌي
Español
Українська