Pod korunami lužního lesa u řeky Moravy, jen pár kilometrů od dnešní obce Mikulčice na Hodonínsku, se ukrývá jedno z nejdůležitějších míst raného středověku ve střední Evropě. V 9. století zde stálo opevněné sídlo s kamennými kostely, knížecím palácem a hřbitovy plnými šperků, jaké by tehdy nezahanbily žádný franský dvůr. Hradiště Mikulčice-Valy je dnes národní kulturní památkou a jedním z nejlépe prozkoumaných velkomoravských center vůbec – a právě proto patří mezi klíčové kapitoly příběhu moravských Karpat. Pokračovat ve čtení „Mikulčice – slovanské hradiště a centrum Velké Moravy“
Velká Morava: říše uprostřed Evropy
Velká Morava bývá v učebnicích zkracována na pár jmen a letopočtů, ale ve skutečnosti šlo o první stát, který na území dnešní Moravy a přilehlého Slezska propojil řemesla, mocenská centra, dálkový obchod a vlastní písemnou kulturu. Mezi řekou Moravou a Bílými Karpatami stála hradiska, která se velikostí blížila tehdejším evropským městům, a v jejich stínu vznikala vrstva specializovaných řemeslníků, písařů a duchovních. Tento text shrnuje, co o Velké Moravě dnes víme z archeologie a písemných pramenů, kde stála její mocenská srdce a jak její odkaz tvaruje krajinu jihovýchodní a střední Moravy dodnes. Pokračovat ve čtení „Velká Morava: říše uprostřed Evropy“
Historie pěstování vína na Moravě
Počátky vinařství na jižní Moravě sahají až do 1. století našeho letopočtu. Tyto začátky jsou spojeny s velkým rozmachem pěstování révy vinné v Pannonii za císaře Proba, za jehož vlády se hranice posunula až k Pavlovským vrchům [1]. Marcus Aurelius Probus zrušil zákaz císaře Domitiana z roku 91 po Kr. a nařídil vysazovat vinice v římských koloniích za Alpami. Ve větší míře vznikaly vinice v Rakousku [2]. Pokračovat ve čtení „Historie pěstování vína na Moravě“