Když dnes lesníci rozhodují, jaké dřeviny vysadit na konkrétním stanovišti, neřídí se jen zkušeností nebo okamžitým stavem porostu. Opírají se o typologické mapy, které popisují dlouhodobé přírodní podmínky lesa: půdu, reliéf, klima, vodní režim i rostlinná společenstva. Za tímto způsobem uvažování stojí mimo jiné práce Aloise Zlatníka – botanika, lesníka, fytocenologa, pedagoga a ochránce přírody, který dokázal propojit přesnou terénní vědu s praktickými potřebami lesního hospodářství. Pokračovat ve čtení „Alois Zlatník: lesník, fytocenolog a zakladatel geobiocenologie“
Vegetační stupně dle Skalického
Ve fytogeografii se pro vyjádření výškové a vegetační stupňovitosti využívají vegetační stupně, které definoval Skalický v Květeně České socialistické republiky (1988). Stupňovitost současné vegetace je odrazem souhrnu ekologických faktorů (hlavně vliv klimatu, ale i reliéfu, úživnosti podkladu a vodních poměrů) a odchylného historického vývoje vegetace v různých krajinách, včetně vlivu člověka. Pokračovat ve čtení „Vegetační stupně dle Skalického“

