Pochází z malého městečka u Vyškova, ale svůj život prožil mezi knihami brněnského alumnátu a vesnicemi východní Moravy. František Sušil byl římskokatolický kněz, profesor biblistiky a básník — a přesto se do dějin zapsal především jako muž, který během několika desetiletí 19. století systematicky zaznamenal několik tisíc moravských lidových písní. Bez něj by velká část toho, co dnes zní z dechových kapel, cimbálovek i koncertních pódií, patrně nezněla vůbec. Pro region moravských Karpat — Slovácko, Valašsko, Lašsko, Těšínsko — je Sušilovo dílo pramenem, k němuž se folkloristé i muzikologové vracejí dodnes. Pokračovat ve čtení „František Sušil: kněz a folklorista, který zachránil moravskou lidovou píseň“
Valašsko: etnografický region karpatských hor
Valašsko patří k nejznámějším etnografickým regionům České republiky. Většina lidí si pod ním představí dřevěný kostelík v Rožnově, valašku, brynzu, slivovici a hudbu zpod beskydského hřebene. Pro Moravské Karpaty má Valašsko klíčovou roli: je tím prostorem, kde se Karpatský oblouk dotýká Moravy a kde způsob života po staletí utvářely hory, ovce a chudší půda. Jeho identita vznikla z dlouhého procesu kolonizace, hospodářské nutnosti a postupného sebeuvědomění obyvatel horských dolin. Pokračovat ve čtení „Valašsko: etnografický region karpatských hor“
Památné stromy v moravských Karpatech: živá paměť krajiny
Mezi Bílými Karpaty a Beskydami stojí stromy, které pamatují víc než kterákoliv kronika. Některé rostly, když Albrecht z Valdštejna držel Lukov, jiné přišly o kmen, ale ne o jméno. Tato reportáž ukazuje, jak se z obyčejných lip, dubů, tisů a oskeruší stal v karpatské části Moravy zákonem chráněný institut a proč na něj dnes čekají úplně jiné výzvy než před sto lety. Pokračovat ve čtení „Památné stromy v moravských Karpatech: živá paměť krajiny“
Tomáš Garrigue Masaryk: Od slováckých kořenů k srdci Valašska
Tomáš Garrigue Masaryk se narodil na jižní Moravě a zemřel jako uznávaný zakladatel Československa – ale mezi těmito dvěma body leží životní příběh, který je pevně svázán i s východní Moravou. Valašsko a Slovácko mu nebyly cizí krajinou: zastupoval je v parlamentu, procházel jeho vesnicemi, přijímal od místních čestné občanství. Pro čtenáře Moravských Karpat je Masaryk nejen národním symbolem, ale i člověkem, jehož politická dráha vyrůstala z porozumění moravskému venkovu. Pokračovat ve čtení „Tomáš Garrigue Masaryk: Od slováckých kořenů k srdci Valašska“
Albrecht z Valdštejna: vojevůdce, který vyženil Valašsko
Málokterá osobnost světových dějin má tak přímé pouto k moravskému Valašsku jako Albrecht z Valdštejna. Muž, který se stal nejmocnějším vojevůdcem třicetileté války a fakticky druhým mužem habsburské říše, začínal svůj vzestup jako nemajetný šlechtic z Podkrkonoší – a klíčový skok k bohatství a slávě učinil právě na východní Moravě, na panstvích Vsetín, Lukov a Rymice. Valašsko mu dalo základ, na němž vybudoval celou svou kariéru. A Valašsko si z tohoto svazku odneslo zátěž, jejíž důsledky se přetavily v jedno z největších lidových povstání v českých dějinách. Pokračovat ve čtení „Albrecht z Valdštejna: vojevůdce, který vyženil Valašsko“
Valašská povstání za třicetileté války: Boj o víru a svobodu v moravských horách
Když se na počátku sedmnáctého století začaly nad Evropou stahovat mraky třicetileté války, východní Morava se stala dějištěm jednoho z nejtužších a nejdelších odbojů proti habsburské moci. Takzvaná valašská povstání nebyla jen krátkou epizodou vojenských dějin, ale čtvrtstoletí trvajícím zápasem o náboženskou svobodu, osobní důstojnost a právo na život v drsných horských podmínkách. Příběh horalů, kteří se s jednoduchými zbraněmi v ruce postavili tehdejší vojenské velmoci, dodnes formuje kulturní identitu moravských Karpat. Pokračovat ve čtení „Valašská povstání za třicetileté války: Boj o víru a svobodu v moravských horách“
Jan Bernard: Lesník, který zachraňoval zpustošené Valašsko
Valašsko na konci 19. století stálo na pokraji ekologického kolapsu. Desítky let bezohledného drancování lesů proměnily kdysi hluboké hvozdy v holé svahy, z nichž se při každém dešti valila do údolí ničivá voda. Právě v této pohnuté době se do čela vsetínského panství postavil muž, který pochopil, že les není jen továrna na dřevo, ale složitý organismus držící krajinu pohromadě. Jan Bernard, lesník a vizionář, zahájil na Vsetínsku záchrannou misi, jež položila základy moderního a odpovědného lesnictví v moravských Karpatech.
Pokračovat ve čtení „Jan Bernard: Lesník, který zachraňoval zpustošené Valašsko“
Société civile de Wsetin à Bruxelles: Když belgický kapitál drancoval valašské lesy
V polovině 19. století vstoupil do poklidného života Valašska nový a nekompromisní hráč, který navždy změnil tvář tamní krajiny. Belgická spekulativní společnost Société civile de Wsetin à Bruxelles nekoupila rozsáhlé vsetínské panství z lásky k horám, ale s chladně vykalkulovaným cílem vytěžit z nich maximum. Zelené zlato Valašska mělo nasytit dravý průmysl a přinést obrovské zisky. Co po sobě tento raně kapitalistický experiment v beskydských a javornických lesích zanechal? Pokračovat ve čtení „Société civile de Wsetin à Bruxelles: Když belgický kapitál drancoval valašské lesy“
Historie dopravy dříví v moravských Karpatech: Od horských bystřin po lesní železnice
Hluboké jedlobukové hvozdy moravských Karpat by samy o sobě nepředstavovaly takové bohatství, kdyby z nich nebylo možné dřevo dostat k lidem. Právě doprava dříví – od riskantního spouštění klád strmými smyky přes plavení v rozbouřených řekách až po sofistikovanou síť úzkokolejných železnic – určovala rytmus života na východní Moravě. Transport dřeva nebyl jen technickou nutností, ale skutečným hybatelem regionálního rozvoje, který dal vzniknout novým osadám, přinesl obživu tisícům horalů a nesmazatelně formoval zdejší krajinu. Pokračovat ve čtení „Historie dopravy dříví v moravských Karpatech: Od horských bystřin po lesní železnice“
Historie vorařství a plavení dříví na jihovýchodní Moravě
Plavení dřeva po divokých řekách Valašska patřilo k nejdobrodružnějším, ale i nejnebezpečnějším řemeslům v moravských Karpatech. Zatímco na jiných moravských tocích převládala doprava surové kulatiny, po Bečvě se díky zručnosti místních plťařů běžně plavilo i hotové řezivo pro celou střední Moravu. Tento příběh o odvaze, nevyzpytatelné vodě a nezvratných proměnách krajiny ukazuje, jak těsně byl život zdejších obyvatel spjat s řekou a lesem. Pokračovat ve čtení „Historie vorařství a plavení dříví na jihovýchodní Moravě“