Sklářství na Moravě v 19. a pak i ve 20. století výrazně ovlivnily podnikatelské rodiny Schreiberů a Reichů. Nejprve tyto rodiny pronajímaly sklářské hutě převážně postavené na panstvích šlechticů a poté hutě odkupovaly a budovaly další sklárny. Rod Schreiberů se významně zapsal v historii sklárny v Sidonii a ve Svatém Štěpáně. Pokračovat ve čtení “Schreiberové – podnikatelé ve sklářství na Moravě”
Sklárna Staré Hutě (Stupava)
Sklárna Staré Hutě byla založena někdy na samotném počátku 18. století na pozemcích buchlovského panství, které v té době spravoval rod Petřvaldů. Podle záznamů vrchostenského úřadu z poloviny 19. století se klade vznik skláren do roku 1701. Staré Hutě leží ve Chřibech v údolí řeky Kyjovky severně od Stupavy. Pokračovat ve čtení “Sklárna Staré Hutě (Stupava)”
Sklárna v Kyjově
Počátky sklářství v Kyjově je možno spojovat s vývojem sklářství na buchlovském panství, přesněji ve Starých Hutích. Sklářskou huť zde založil již v prvním desetiletí 17. století tehdejší majitel panství Jiří Zikmund ze Zástřizl (1582–1614). V roce 1814 si sklárnu od buchlovských pánů pronajímá Izák Reich z Buchlovic a v roce 1818 činí totéž s hutí v Koryčanech. Ta fungovala až do roku 1907. Pokračovat ve čtení “Sklárna v Kyjově”
Sklárny na Hukvaldském panství
Hukvaldské panství je od poloviny 13. století majetkově spojeno s olomouckým biskupstvím a po roce 1777 arcibiskupstvím, které patřilo v našich zemích k největším pozemkovým vlastníkům. Na konci 16. století zahrnovalo hukvaldské panství kromě hradu Hukvaldy také 2 města (Ostrava a Příbor), 3 městečka (Brušperk, Frenštát a Místek) a 29 vsí. V polovině 19. století se panství v důsledku zániku vrchnostenské správy přeměnilo na hukvaldský velkostatek. [1]