Na území moravských Karpat se v rámci regionálně biogeografického členění nachází západokarpatská podprovincie a částečně také polonská podprovincie (jihovýchodní část) a severopanonská podprovincie (východní část). Pokračovat ve čtení “Regionálně bigeografické členění moravských Karpat”
Severopanonská biogeografická podprovincie
Severopanonská poprovincie leží na jižní Moravě. Spolu s ní se na území moravských (a také slezských) Karpat nacházejí ještě západokarpatská a polonská podprovincie. V rámci Severopanonské podprovincie jsou vymezeny následující bioregiony: Pokračovat ve čtení “Severopanonská biogeografická podprovincie”
4.2 Mikulovský bioregion
Poloha a základní údaje
Bioregion leží na jihu jižní Moravy a podstatnou částí zasahuje do Rakouska. Zabírá geomorfologický celek Mikulovská vrchovina, z celku Dyjsko-svratecký úval Dunajovické vrchy a z Dolnomoravského úvalu Valtickou pahorkatinu. Plocha bioregionu v ČR je 289 km2. Pokračovat ve čtení “4.2 Mikulovský bioregion”
4.3 Hustopečský bioregion
Poloha a základní údaje
Bioregion leží ve středu jižní Moravy, zabírá jižní polovinu geomorfologických celků Ždánický les a Kyjovská pahorkatina a severní okraj Dolnomoravského úvalu. Plocha bioregionu je 1 045 km2. Pokračovat ve čtení “4.3 Hustopečský bioregion”
4.4 Hodonínský bioregion
Poloha a základní údaje
Bioregion leží na východě jižní Moravy, zabírá malou střední část geomorfologického celku Dolnomoravský úval. Plocha bioregionu je 223 km2. Pokračovat ve čtení “4.4 Hodonínský bioregion”
4.5 Dyjsko-moravský bioregion
Poloha a základní údaje
Bioregion leží na jihu jižní Moravy, zabírá široké nivy – osy geomorfologických celků Dyjsko-svratecký a Dolnomoravský úval. Směrem k jihu bioregion přesahuje do Rakouska a na Slovensko, v ČR má plochu 605 km2. Pokračovat ve čtení “4.5 Dyjsko-moravský bioregion”
Biogeografické členění ČR
Biogeografické členění České republiky neboli biogeografická diferenciace ČR je rozčlenění území České republiky z hlediska biogeografie, tj. z hlediska prostorového rozmístění společenstev v závislosti na odpovídajících ekologických podmínkách. Biogeografické členění vymezuje prostory, jejichž posláním je zajistit vývoj ekologicky stabilních přírodních a přirozených společenstev. Mimo to je také významným podkladem pro udržení a obnovu biodiverzity (rozmanitosti flóry a fauny) [1]. Těmito prostorovými rámci biogeografického členění jsou biogeografické jednotky, uspořádané do účelné hierarchie. Pokračovat ve čtení “Biogeografické členění ČR”