Cesty a silnice na východní Moravě nevznikaly jako jednorázový technický plán. Vyrůstaly z brodů, údolí, průsmyků, tržních vazeb, vojenských potřeb a později z požadavků pošty, železnice a automobilové dopravy. Karpatská část dnešního Česka — Valašsko, Slovácko, Lašsko, Ostravsko a Těšínské Slezsko — proto nabízí velmi čitelný příklad toho, jak se z pěších stezek, formanských cest a císařských silnic postupně skládala moderní dopravní síť. Pod dnešními asfaltovými tahy tak často leží starší vrstvy: hliněná cesta, štětovaný podklad, makadam, kamenná kostka i první dehtové a asfaltové úpravy. Pokračovat ve čtení „Silniční síť na východní Moravě: historický vývoj“
Salomon Mayer Rothschild: bankéř, který přivezl na Moravu páru, ocel a uhlí
Salomon Mayer Rothschild patří mezi postavy, bez nichž by východní Morava a Ostravsko v 19. století vypadaly jinak. Vídeňský bankéř, druhý syn zakladatele rothschildovské dynastie, propojil rakouské finance s technikou, prosadil první parostrojní železnici v habsburské monarchii a koupil hutě, které proměnily Vítkovice z polní vsi v jedno z průmyslových center střední Evropy. Jeho stopa vede od bankovních domů ve Frankfurtu a Vídni přes koleje Severní dráhy císaře Ferdinanda až k vysokým pecím u Ostravice – a právě proto patří jeho příběh i na Moravské Karpaty. Pokračovat ve čtení „Salomon Mayer Rothschild: bankéř, který přivezl na Moravu páru, ocel a uhlí“
Moravsko-slezská severní dráha: páteř průmyslové Moravy
Moravsko-slezská severní dráha patří k železnicím, jejichž jméno z běžné paměti téměř zmizelo, ale jejich trasa dál určuje pohyb lidí, zboží i představ o budoucí dopravě na Moravě. Spojila Brno s Přerovem, Prostějovem, Olomoucí a Šternberkem, přiblížila Hanou ostravskému uhlí a dala vnitřní Moravě přímou kolejovou osu. Její příběh začíná po prusko-rakouské válce roku 1866, kdy se železnice ukázala nejen jako obchodní nástroj, ale také jako strategická infrastruktura státu. Pokračovat ve čtení „Moravsko-slezská severní dráha: páteř průmyslové Moravy“
Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB)
Severní dráha císaře Ferdinanda je první moravskou železniční tratí, která umožnila skutečně hromadný transport lidí i materiálu mezi severní oblastí Rakousko-Uherska a Vídní. Do jejího vybudování existovala pouze animální přeprava v podobě potahů dobytkem. Zároveň je první železnicí v českých i rakouských zemích, plně obsluhovanou parními lokomotivami. Dříve zde existovaly pouze dvě koněspřežné železnice, první vedoucí z Českých Budějovic do Lince (r. 1827) a druhá z Prahy na Kladensko a Plzeňsko, tzv. Pražsko-lánská koněspřežka (r. 1830). Severní dráha dnes nese označení jako trať 330 (Břeclav – Přerov) a 270 (Přerov–Buhumín) a je součástí 2. tranzitního koridoru. Pokračovat ve čtení „Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB)“
Historie železnice na Moravě
Nástup rozvoje železniční sítě v Evropě souvisí s počátkem průmyslové revoluce v Evropě a samozřejmě s vynalezením jejího hnacího mechanismu, tedy parního stroje. Expanze získávání surovin a zbožní výroby během průmyslové revoluce znamenala samozřejmě také výrazně vzrůstající objem dopravy, jak regionální, tak i nadregionální. Docházelo rovněž k převratným změnám v oblasti dopravy. Podstata těchto změn spočívala právě ve vytvoření kvalitativně nového dopravního systému – železnice, který se technicky opíral o sílu parního stroje. Počátky revoluční proměny dopravy na Moravě spadají přibližně do poloviny 30. let 19. století, kdy byla zahájena příprava a došlo ke stavbě první parostrojní železnice [1]. Pokračovat ve čtení „Historie železnice na Moravě“