Valašsko patří k nejznámějším etnografickým regionům České republiky. Většina lidí si pod ním představí dřevěný kostelík v Rožnově, valašku, brynzu, slivovici a hudbu zpod beskydského hřebene. Pro Moravské Karpaty má Valašsko klíčovou roli: je tím prostorem, kde se Karpatský oblouk dotýká Moravy a kde způsob života po staletí utvářely hory, ovce a chudší půda. Jeho identita vznikla z dlouhého procesu kolonizace, hospodářské nutnosti a postupného sebeuvědomění obyvatel horských dolin. Pokračovat ve čtení „Valašsko: etnografický region karpatských hor“
Košíkářství na jihovýchodní Moravě: historie proutí, techniky a regionální tradice
Košíkářství patří k těm řemeslům, která člověk v krajině dlouho skoro nevidí, protože splývají s každodenností. Koš na brambory, nůše na záda, ošatka na chleba nebo opletený demižon nevypadaly jako slavné vynálezy, ale bez nich se dům, dvůr, pole ani trh po staletí neobešly. Na jihovýchodní Moravě se tento svět proutí zabydlel přirozeně: kraj měl vodní toky, vrby, drobná hospodářství i lidi zvyklé dělat věci vlastníma rukama. A právě proto stojí košíkářství za pozornost i dnes — ne jako milá folklorní vzpomínka, ale jako přesný doklad toho, jak se v moravských Karpatech potkávala příroda, práce a místní vynalézavost. Pokračovat ve čtení „Košíkářství na jihovýchodní Moravě: historie proutí, techniky a regionální tradice“
Dušan Jurkovič: architekt, který propojil moderní a lidovou tvář východní Moravy
Krátce po cestě z Vsetína směrem k Radhošti se krajina začíná lámat do svahů a hřebenů – a s ní i příběh jednoho architekta, který dokázal z lidové tradice vytěžit moderní, sebevědomý jazyk. Dušan Samo Jurkovič (1868–1947) bývá spojován se Slovenskem, ale pro Moravu – zvlášť pro Valašsko a Zlínsko – je to jméno téměř domácké. Právě tady vznikla část jeho nejsilnějších staveb: na Pustevnách, v Luhačovicích, na Svatém Hostýně i v Rožnově pod Radhoštěm. A právě tady lze nejlépe pochopit, proč se o jeho práci mluví jako o „lidové secesi“ – jako by se dřevo, barvy a ornamenty místních chalup najednou uměly nadechnout do podoby velké architektury. Pokračovat ve čtení „Dušan Jurkovič: architekt, který propojil moderní a lidovou tvář východní Moravy“
Pivovar v Rožnově pod Radhoštěm
Pivovar v Rožnově vystavěl roku 1712 majitel rožnovského panství Karel Jindřich z Žerotína [1]. Zdi pivovaru však pamatují již dobu Přemysla Otakara II., za jehož panování byl vybudován Rožnovský hrad, z jehož zdiva byl následně pod kopcem vystaven pivovar [3]. Pokračovat ve čtení „Pivovar v Rožnově pod Radhoštěm“
Nedokončená dálková silnice Plzeň – Moravská Ostrava
Dálková silnice Plzeň – Moravská Ostrava se připravovala a začala stavět ve stejné době jako první dálnice na našem území, tedy v období protektorátu Čechy a Morava. Jeden z prvních návrhů na zbudování československé dálnice, v dobové terminologii „národní cesty“, byl plánován již v roce 1935 v ose Plzeň – Příbram – Humpolec – Jihlava – Kroměříž – Banská Bystrica – Košice. Národní dálnice se nakonec stavěla v linii Praha – Trhový Štěpánov – Jihlava – Brno – Zlín – hranice Slovenska. Z toho vyplynula potřeba doplnit dálniční tahy o páteřní silniční magistrály nižších tříd. Jedna z nich měla propojit západ republiky se severovýchodem v trase Plzeň – Votice – Loket – Tábor – Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou – Kunštát – Boskovice – Prostějov – Velký Újezd – Potštát – Odry – Moravská Ostrava. Její význam byl nejen dopravní, ale také strategický. Měla spojit střediska průmyslu na západě a severovýchodě republiky. Dálková silnice byla vyprojektována tak, aby menší sídla míjela a okresními městy procházela a tím poskytla lepší propojenost těchto center. Pokračovat ve čtení „Nedokončená dálková silnice Plzeň – Moravská Ostrava“
Dráhy na Valašsku
Hlavní železniční trať Hranice na Moravě – Púchov je dvoukolejná mezistátní elektrizovaná železniční trať, propojující hlavní trať Přerov – Bohumín se slovenskou hlavní tratí Bratislava – Žilina. Trať vede z Hranic přes Valašské Meziříčí, Vsetín a Horní Lideč, dále pak přes státní hranici se Slovenskem do Púchova. Na trati se nachází jeden (Vlárský) tunel. Trať je součástí celostátní dráhy. V dnešní době nese označení trať 280 na českém území a 125 na slovenském území. Ve Valašském Meziříčí se napojuje trať 281 směrem do Rožnova pod Radhoštěm, ve Vsetíně se napojuje trať 282 směrem do Velkých Karlovic a v Horní Lidči se napojuje trať 283 přes Valašské Klobouky do Brumova-Bylnice.