Krátce po cestě z Vsetína směrem k Radhošti se krajina začíná lámat do svahů a hřebenů – a s ní i příběh jednoho architekta, který dokázal z lidové tradice vytěžit moderní, sebevědomý jazyk. Dušan Samo Jurkovič (1868–1947) bývá spojován se Slovenskem, ale pro Moravu – zvlášť pro Valašsko a Zlínsko – je to jméno téměř domácké. Právě tady vznikla část jeho nejsilnějších staveb: na Pustevnách, v Luhačovicích, na Svatém Hostýně i v Rožnově pod Radhoštěm. A právě tady lze nejlépe pochopit, proč se o jeho práci mluví jako o „lidové secesi“ – jako by se dřevo, barvy a ornamenty místních chalup najednou uměly nadechnout do podoby velké architektury. Pokračovat ve čtení „Dušan Jurkovič: architekt, který propojil moderní a lidovou tvář východní Moravy“
Lesní sklárny na Valašsku
Na Valašsku vzniklo po polovině 19. století několik skláren, z nichž se vyprofilovaly významné průmyslové podniky, které si udržely svůj význam i pro století dvacáté. Podniky navázaly na tradici regionálních raně novověkých skláren. Jednalo se o tzv. lesní (putovní) sklárny, které zakládala vrchnost v horských údolích se zdrojem vody a dostatkem kvalitního palivového dřeva.
Radhošťská hornatina
Geomorfologický podcelek Radhošťská hornatina je členitá hornatina o rozloze 223 km2, střední výšce 702 m a středním sklonu 15°41´. Oblast na délku dosahuje přibližně 34 km a na šířku v nejširší části přibližně 13 km. Na JV je Radhošťská hornatina vymezena Klokočovskou hornatinou, na JZ prudce spadá do Rožnovské brázdy a na S do Frenštátské brázdy. Východně od toku Ostravice oblast přechází do Lysohorské hornatiny. Radhošťská hornatina leží v záp. části Moravskoslezských Beskyd. Pokračovat ve čtení „Radhošťská hornatina“
Moravskoslezské Beskydy
Poloha a vymezení
Moravskoslezské Beskydy jsou členitá hornatina o rozloze 623 km2, střední výšce 703 m a středním sklonu 14°46´. Oblast má délku přibližně 55 km a šířku blížící se 20 km. Moravskoslezské Beskydy se v sev. části zvedají do největších výšek Západních Beskyd, na již. straně pozvolna z vrcholů klesají na území Slovenska do údolí Kysuce, která je odděluje od Javorníků. Na V jsou ukončeny prudkým svahem do Jablunkovské brázdy a na JZ klesají rovněž prudkými svahy do Rožnovské brázdy. Na SZ je obepíná Frenštátská brázda a na SV Třinecká brázda. Pokračovat ve čtení „Moravskoslezské Beskydy“