Stránka o přírodě a lidech moravských Karpat.
Bioregion leží na východní Moravě, zabírá severní polovinu geomorfologického celku Vizovická vrchovina, avšak bez jeho severních a západních výběžků. Plocha bioregionu je 750 km2. Pokračovat ve čtení „3.7 Zlínský bioregion“
Bioregion leží na východní hranici Moravy, převážná část se nachází na Slovensku. Bioregion zabírá geomorfologický celek Bílé Karpaty (bez severního výběžku), táhne se podél hranice ve směru JZ–SV a v ČR má plochu 505 km2. Pokračovat ve čtení „3.6 Bělokarpatský region“
Bioregion leží na východě Moravy na hranicích se Slezskem, zabírá východní část geomorfologických celků Podbeskydská pahorkatina a Moravská brána a na severovýchodě zasahuje do Polska. Plocha bioregionu v ČR je 949 km2. Pokračovat ve čtení „3.5 Podbeskydský bioregion“
Bioregion leží na východě střední Moravy, zabírá západní část geomorfologických celků Moravská brána, Podbeskydská pahorkatina (velkou část tvoří Kelčská pahorkatina), výběžek Nízkého Jeseníku, Hornomoravského úvalu i Vizovické vrchoviny. Plocha bioregionu je 997 km2. Pokračovat ve čtení „3.4 Hranický bioregion“
Bioregion leží na východě jižní Moravy, přičemž zabírá jižní polovinu geomorfologického celku Vizovická vrchovina. Bioregion zasahuje jižním výběžkem na Slovensko, v ČR má plochu 430 km2. Pokračovat ve čtení „3.3 Hlucký bioregion“
Bioregion leží na pomezí jižní a východní Moravy, zabírá téměř celý geomorfologický celek Chřiby. Jeho plocha je 254 km2. Pokračovat ve čtení „3.2 Chřibský bioregion“
Bioregion leží ve středu jižní Moravy, zabírá severní část geomorfologického celku Ždánický les, severní okraj celku Kyjovská pahorkatina a celek Litenčická pahorkatina. Bioregion obepíná téměř ze všech stran Chřibský bioregion (3.2) a má plochu 928 km2. Pokračovat ve čtení „3.1 Ždánicko-litenčický bioregion“
Jsou půdy výrazně ovlivněné lidskou činností. Půdní typ kultizem je definován, jako rostlá půda výrazně modifikovaná kultivačními a melioračními opatřeními a to do hloubek větších než při běžných agrotechnických postupech. Pokračovat ve čtení „Antroposoly (Kultizem, Antrozem)“
Natrisoly a jediný půdní typ do této skupiny patřící slanec jsou půdy rovněž ovlivněné přítomností rozpustných solí a to konkrétně solí sodných. Jejich zvýšená koncentrace vede k procesu soloncování. Tento proces se podobá procesu ilimerizace. Pokračovat ve čtení „Natrisoly (Slanec)“
Do této skupiny půd patří půdní typ solončak. Jedná se o půdy s vysokým obsahem rozpustných solí definujícím takzvaný salický horizont S. Pokračovat ve čtení „Salisoly (Solončak)“