Zlín si dnes většina lidí spojuje s průmyslovým rozvojem firmy Baťa. Přesto existuje starší kapitola předbaťovského Zlína, která si zaslouží pozornost: více než čtyři dekády byl pánem zlínského zámku a velkostatku brněnský průmyslník Leopold Alexander Haupt. Tento podnikatel z německy mluvící měšťanské rodiny proměnil Zlín ze stagnující poddanské obce v místo s fungujícím soudem, školou a parkem přístupným veřejnosti – a jeho rod zanechal ve městě stopu, která přetrvala až do roku 1929. Pokračovat ve čtení „Hauptové: zlínští baroni z Brna“
Baron Klaudius Bretton: šlechtic, hudebník a stavitel předbaťovského Zlína
Málokterý šlechtic zanechal ve Zlíně tak hmatatelné stopy jako Klaudius Bretton, svobodný pán z Brettonu. Přišel sem na počátku 19. století jako cizinec s francouzsky znějícím jménem, a přesto se jeho odkaz zaryl hluboko do paměti města i kraje. Pod jeho správou se zlínské panství proměnilo v prosperující hospodářský celek, na zámku zněla hudba a v parku se procházeli poddaní, jejichž svět se měl brzy – a nenávratně – změnit. Pokračovat ve čtení „Baron Klaudius Bretton: šlechtic, hudebník a stavitel předbaťovského Zlína“
Kostel sv. Filipa a Jakuba ve Zlíně: paměť města v kameni
Když se řekne Zlín, většina lidí si okamžitě vybaví červené cihly, pravoúhlé tovární budovy a baťovský funkcionalismus. Uprostřed tohoto moderního a přísně racionálního města však stojí stavba, která pamatuje doby, kdy byl Zlín jen nevelkým tržním městečkem sevřeným v údolí Dřevnice. Farní kostel svatého Filipa a Jakuba sice neohromuje křiklavou zdobností, ale jeho zdi v sobě skrývají dramatický příběh plný zborcených kleneb, katastrofálních požárů a odhodlání místních obyvatel. Je to vůbec nejstarší kamenná paměť města, která přežila staletí a určila, kde přesně zlínské srdce vlastně bije. Pokračovat ve čtení „Kostel sv. Filipa a Jakuba ve Zlíně: paměť města v kameni“