Na území moravských Karpat se v rámci regionálně biogeografického členění nachází západokarpatská podprovincie a částečně také polonská podprovincie (jihovýchodní část) a severopanonská podprovincie (východní část). Pokračovat ve čtení “Regionálně bigeografické členění moravských Karpat”
Polonská biogeografická podprovincie
Polonská podprovincie leží na sv. Moravě a ve Slezsku. Spolu s ní se na území moravských (a také slezských) Karpat nacházejí ještě západokarpatská a severopanonská podprovincie. V rámci polonské podprovincie jsou vymezeny následující bioregiony: Pokračovat ve čtení “Polonská biogeografická podprovincie”
2.3 Ostravský bioregion
Poloha a základní údaje
Bioregion leží ve střední části našeho Slezska, zabírá geomorfologický celek Ostravská pánev a část Moravské brány. Část bioregionu leží v Polsku, v ČR je tvořen čtyřmi částmi oddělenými nivami, a má zde plochu 599 km2. Pokračovat ve čtení “2.3 Ostravský bioregion”
2.4 Pooderský bioregion
Poloha a základní údaje
Bioregion se nachází ve střední části Slezska v ČR, zabírá centrální část geomorfologického celku Ostravská pánev a část Moravské brány. Bioregion pokračuje k severu do Polska, kde leží jeho jádro. V ČR má bioregion plochu 192 km2. Pokračovat ve čtení “2.4 Pooderský bioregion”
Biogeografické členění ČR
Biogeografické členění České republiky neboli biogeografická diferenciace ČR je rozčlenění území České republiky z hlediska biogeografie, tj. z hlediska prostorového rozmístění společenstev v závislosti na odpovídajících ekologických podmínkách. Biogeografické členění vymezuje prostory, jejichž posláním je zajistit vývoj ekologicky stabilních přírodních a přirozených společenstev. Mimo to je také významným podkladem pro udržení a obnovu biodiverzity (rozmanitosti flóry a fauny) [1]. Těmito prostorovými rámci biogeografického členění jsou biogeografické jednotky, uspořádané do účelné hierarchie. Pokračovat ve čtení “Biogeografické členění ČR”