Když sourozenci Baťové roku 1894 otevřeli ve Zlíně malou ševcovskou dílnu, sotva mohli tušit, že za čtyřicet let z ní vyroste globální koncern s desítkami podniků, tisíci zaměstnanců a miliony prodaných bot. Nebyl to však jen příběh obuvi. Baťa vytvořil propojený systém továren, bydlení, škol, dopravy, obchodu i sociálních institucí, jehož srdcem byl Zlín a nejdůležitější odnoží Otrokovice. Pokračovat ve čtení „Zlín: Baťův experiment“
Silniční síť na východní Moravě: historický vývoj
Cesty a silnice na východní Moravě nevznikaly jako jednorázový technický plán. Vyrůstaly z brodů, údolí, průsmyků, tržních vazeb, vojenských potřeb a později z požadavků pošty, železnice a automobilové dopravy. Karpatská část dnešního Česka — Valašsko, Slovácko, Lašsko, Ostravsko a Těšínské Slezsko — proto nabízí velmi čitelný příklad toho, jak se z pěších stezek, formanských cest a císařských silnic postupně skládala moderní dopravní síť. Pod dnešními asfaltovými tahy tak často leží starší vrstvy: hliněná cesta, štětovaný podklad, makadam, kamenná kostka i první dehtové a asfaltové úpravy. Pokračovat ve čtení „Silniční síť na východní Moravě: historický vývoj“
Jan Antonín Baťa – budovatel impéria
Jan Antonín Baťa patří k nejpozoruhodnějším i nejrozporuplnějším osobnostem československých hospodářských dějin. Po smrti Tomáše Bati převzal už silnou a mezinárodně rozkročenou firmu, kterou v několika letech dále rozšířil, obohatil o nové obory, správní budovu č. 21, baťovská města i velké modernizační plány pro Československo. Jeho příběh však není jen příběhem úspěšného nástupce: patří do něj také válka, exil, Brazílie, poválečné obvinění, ztráta majetku a pozdní rehabilitace.
Otrokovicko-zlínsko-vizovická dráha (OZVD)
Trať Otrokovice – Vizovice je jednokolejná neelektrizovaná železniční trať o délce 25 km ve Zlínském kraji. V úseku Otrokovice – Zlín střed se jedná o dráhu celostátní a v úseku Zlín střed – Vizovice o dráhu regionální. Provoz na trati byl zahájen v roce 1899, na účet vlastníka jej zajišťovala společnost Severní dráhy císaře Ferdinanda (KFNB). V současné době nese označení jako trať 331 [1]. Pokračovat ve čtení „Otrokovicko-zlínsko-vizovická dráha (OZVD)“
Baťův kanál
Baťův kanál neboli Průplav Otrokovice–Rohatec je historická vodní cesta vybudovaná v letech 1935—1938 v délce 52 km, která spojovala Otrokovice s Rohatcem. Částečně vede po řece Moravě (25,4 km), jinak uměle vyhloubenými kanály (23,7 km) s řadou pohyblivých jezů, plavebními komorami (14) a dalšími vodními stavbami s celkovým převýšením vodní cesty 18,6 m. Na trase je celkem 23 mostů [1].
Morava (řeka)
Řeka Morava tvoří pomyslnou hydrologickou osu území historické země Moravy a je zároveň také nejdůležitější páteřní řekou, kterou je odváděna většina vod z oblasti moravských Karpat. Území povodí řeky Moravy leží na předělu Českomoravské vysočiny, Západních Karpat a Panonské provincie. Nedaleko pramene tvoří krátký úsek historické zemské hranice Moravy a Čech. Na dolním toku tvoří státní hranici mezi Českou republikou a Slovenskem a mezi Slovenskem a Rakouskem. Morava přísluší povodí Dunaje, který je druhou nejdelší řekou Evropy. Pokračovat ve čtení „Morava (řeka)“