Moravsko-slezská severní dráha patří k železnicím, jejichž jméno z běžné paměti téměř zmizelo, ale jejich trasa dál určuje pohyb lidí, zboží i představ o budoucí dopravě na Moravě. Spojila Brno s Přerovem, Prostějovem, Olomoucí a Šternberkem, přiblížila Hanou ostravskému uhlí a dala vnitřní Moravě přímou kolejovou osu. Její příběh začíná po prusko-rakouské válce roku 1866, kdy se železnice ukázala nejen jako obchodní nástroj, ale také jako strategická infrastruktura státu. Pokračovat ve čtení „Moravsko-slezská severní dráha: páteř průmyslové Moravy“
Haná: etnografický region uprostřed Moravy
Haná není jen úrodná rovina kolem Olomouce. Je to největší etnografický region Moravy, kraj černozemí, výšivkových krojů a svébytného nářečí, který se po staletí tvořil v sevření Drahanské vrchoviny, Hostýnských vrchů a Chřibů. Pro Moravské Karpaty má Haná zvláštní význam: na jejich úpatí leží jako protiváha hor – jako rovina, vůči níž se Valašsko i Slovácko po generace vymezovaly, a se kterou zároveň kulturně i hospodářsky srůstaly. Pokračovat ve čtení „Haná: etnografický region uprostřed Moravy“