Moravsko-slezská severní dráha patří k železnicím, jejichž jméno z běžné paměti téměř zmizelo, ale jejich trasa dál určuje pohyb lidí, zboží i představ o budoucí dopravě na Moravě. Spojila Brno s Přerovem, Prostějovem, Olomoucí a Šternberkem, přiblížila Hanou ostravskému uhlí a dala vnitřní Moravě přímou kolejovou osu. Její příběh začíná po prusko-rakouské válce roku 1866, kdy se železnice ukázala nejen jako obchodní nástroj, ale také jako strategická infrastruktura státu. Pokračovat ve čtení „Moravsko-slezská severní dráha: páteř průmyslové Moravy“
Historie železnice na Moravě
Nástup rozvoje železniční sítě v Evropě souvisí s počátkem průmyslové revoluce v Evropě a samozřejmě s vynalezením jejího hnacího mechanismu, tedy parního stroje. Expanze získávání surovin a zbožní výroby během průmyslové revoluce znamenala samozřejmě také výrazně vzrůstající objem dopravy, jak regionální, tak i nadregionální. Docházelo rovněž k převratným změnám v oblasti dopravy. Podstata těchto změn spočívala právě ve vytvoření kvalitativně nového dopravního systému – železnice, který se technicky opíral o sílu parního stroje. Počátky revoluční proměny dopravy na Moravě spadají přibližně do poloviny 30. let 19. století, kdy byla zahájena příprava a došlo ke stavbě první parostrojní železnice [1]. Pokračovat ve čtení „Historie železnice na Moravě“