Petr Bezruč patří mezi nejzvláštnější zjevy české literatury. Tichý poštovní úředník z Opavy a Brna proslul především jedinou zásadní básnickou sbírkou – a přesto jeho jméno dodnes nesou hory, chaty, ulice i pomníky napříč karpatskou částí Moravy a Slezska. Slezské písně otevřely českému čtenáři kraj horníků z Ostravska, lidí z Lašska a německy mluvících velkostatkářů z Těšínska v podobě, na kterou se nezapomíná. A právě proto patří Bezruč na Moravské Karpaty: jeho verše se rodily v Beskydech, na Ostravici a v hospodách kolem Frýdku, ne v pražských kavárnách. Pokračovat ve čtení „Petr Bezruč: autor Slezských písní a básník Slezska“
Lysohorská hornatina
Geomorfologický podcelek Lysohorská hornatina je členitá hornatina o rozloze 362 km2, střední výšce 710 m a středním sklonu 14°45´. Oblast na délku dosahuje téměř 35 km a na šířku 25 km. Na S prudce spadá do níže položené Podbeskydské pahorkatiny, na Z je oddělena údolím Ostravice od Radhošťské hornatiny, na JZ je krátce vymezena Klokočovskou hornatinou, již. hranici tvoří československá státní hranice a na V spadá do Jablunkovské brázdy a Jablunkovského mezihoří. Lysohorská hornatina leží v sev.–vých. části Moravskoslezských Beskyd. Pokračovat ve čtení „Lysohorská hornatina“
Moravskoslezské Beskydy
Poloha a vymezení
Moravskoslezské Beskydy jsou členitá hornatina o rozloze 623 km2, střední výšce 703 m a středním sklonu 14°46´. Oblast má délku přibližně 55 km a šířku blížící se 20 km. Moravskoslezské Beskydy se v sev. části zvedají do největších výšek Západních Beskyd, na již. straně pozvolna z vrcholů klesají na území Slovenska do údolí Kysuce, která je odděluje od Javorníků. Na V jsou ukončeny prudkým svahem do Jablunkovské brázdy a na JZ klesají rovněž prudkými svahy do Rožnovské brázdy. Na SZ je obepíná Frenštátská brázda a na SV Třinecká brázda. Pokračovat ve čtení „Moravskoslezské Beskydy“