Dřevo bylo na jihovýchodní Moravě odjakživa víc než jen surovinou. Stávalo se jazykem, kterým kraj vypovídal o víře, každodenním životě, přírodě i lidském důvtipu. Řezbářství zde nevzniklo jako volnočasová zábava ani jako zboží určené pro trhy. Rodilo se přirozeně v krajině rozsáhlých lesů, které pokrývaly svahy Bílých Karpat, Vizovické vrchoviny, Hostýnsko-vsetínské hornatiny i Moravskoslezských Beskyd. Kde bylo dřeva dostatek a kde zima zdržovala práci venku, tam lidé sahali po noži a dlátu. Pokračovat ve čtení „Řezbářství na jihovýchodní Moravě: dřevo jako jazyk kraje“

