Když dnes lesníci rozhodují, jaké dřeviny vysadit na konkrétním stanovišti, neřídí se jen zkušeností nebo okamžitým stavem porostu. Opírají se o typologické mapy, které popisují dlouhodobé přírodní podmínky lesa: půdu, reliéf, klima, vodní režim i rostlinná společenstva. Za tímto způsobem uvažování stojí mimo jiné práce Aloise Zlatníka – botanika, lesníka, fytocenologa, pedagoga a ochránce přírody, který dokázal propojit přesnou terénní vědu s praktickými potřebami lesního hospodářství. Pokračovat ve čtení „Alois Zlatník: lesník, fytocenolog a zakladatel geobiocenologie“
Lesnicko-typologický klasifikační systém (LTKS)
Lesnická typologie vznikla a slouží jako podklad pro stanovení hospodářských opatření v lesích, provozních a produkčních cílů prostřednictvím lesních hospodářských plánů a osnov. Její význam ještě vzrostl v nových politickoekonomicko-enviromentálních poměrech (po roce 1989), kdy se stala rovněž podkladem pro hodnocení funkcí lesních ekosystémů, oceňování lesů nebo pro tvorbu plánů péče u zvláště chráněných území. Pokračovat ve čtení „Lesnicko-typologický klasifikační systém (LTKS)“
Lesnická typologie
Lesnická typologie, jako základní disciplína hospodářské úpravy lesů, se zabývá klasifikací trvalých ekologických podmínek. Rozděluje lesy na segmenty s podobnými růstovými podmínkami, vyhodnocuje tyto podmínky a vyvozuje závěry pro vhodné lesnické hospodaření. Lesnicko-typologické mapování je zakotveno v § 5 a 6 vyhlášky č. 298/2018 Sb., o zpracování lesních hospodářských plánů a o vymezení hospodářských souborů. Při lesnicko-typologickém mapování se provádí hodnocení trvalých znaků prostředí (světlo, teplo, vodní režim a půdní chemismus) a také rekonstrukce přirozeného složení rostlinného společenstva [1]. Pokračovat ve čtení „Lesnická typologie“