Když v roce 1910 zakládal Tomáš Baťa první závodní kuchyni, málokdo tušil, že tím odstartoval sociální experiment, který nemá v dějinách českých měst obdoby. Zlín se během dvou desetiletí proměnil z ospalého městečka v průmyslové centrum, kde firma neřídila jen výrobu bot, ale také to, co její zaměstnanci jedli, jak se myli, kde sportovali, co četli a jak slavili svátky. Volný čas tu nebyl prázdným protipólem práce – byl jejím promyšleným prodloužením, pečlivě organizovaným prostorem, ve kterém se měl formovat nový typ člověka: baťovec. Tento článek mapuje, jak Zliňané v éře Baťů trávili chvíle mimo pracovní směnu a proč právě v tom spočíval jeden z nejodvážnějších rozměrů baťovského experimentu. Pokračovat ve čtení „Volný čas a rekreace v baťovském Zlíně“
Stránka o přírodě a lidech moravských Karpat.