Jan Antonín Baťa (1898–1965) bývá v Česku často vnímán jako „ten druhý Baťa“ – muž, který po smrti Tomáše Bati převzal koncern a později zmizel v exilu. Jenže když se na jeho život podíváme blíž, vyjde z toho jedna z nejdramatičtějších kapitol moderních moravských dějin: příběh průmyslníka, který pomáhal přetvořit Zlín v laboratorní město 20. století, snažil se udržet impérium ve světě, který se rychle uzavíral do bloků, a nakonec budoval „baťovská města“ v brazilském vnitrozemí. V jeho osudu se potkává technika, ekonomika, urbanismus i politika – a to nejen ta „velká“ státní, ale i komunální, každodenní a městská. Pokračovat ve čtení „Jan Antonín Baťa – budovatel impéria“
Nedokončená dálnice ve Chřibech
Lesní hvozd ve Chřibech ukrývá tajemné betonové monumenty, které jsou pozůstatkem ambiciózní a nedokončené stavby první české “národní” dálnice mezi Prahou a dalekými končinami na Podkarpatské Rusi. Stavět se zde začalo před vypuknutím druhé světové války v květnu 1939 a válečné události zastavily stavební úsilí v srpnu 1941. Po druhé světové válce se ve stavbě už dále nepokračovalo, takže nyní můžeme v hloubi chřibských lesů obdivovat už jen pár fragmentů původního velkolepého záměru. Pokračovat ve čtení „Nedokončená dálnice ve Chřibech“
Baťova dráha (nedokončená železnice Vizovice – Valašská Polanka)
Železniční trať Vizovice – Valašská Polanka je nedokončená (a zároveň i plánovaná) železniční trať spojující dvě provozované železniční tratě na Valašsku. Podle prvních plánů Baťovy kanceláře vypracovaných v roce 1928 mělo železniční spojení ve Vizovicích navazovat na stávající trať Otrokovice – Zlín – Vizovice a spojovat ji s Púchovem, později byly plány upraveny na propojení s mezitím dokončenou tratí Vsetín – Púchov ve Valašské Polance v roce 1937 [1]. Pokračovat ve čtení „Baťova dráha (nedokončená železnice Vizovice – Valašská Polanka)“