Povídání o přírodě a lidech moravských Karpat
Minerální vody na Luhačovicku byly využívány patrně od pravěku. Z prvopočátku měla minerální vřídla v Luhačovicích pouze lokální význam, což dokládá studie Tomáše Jordána z Klauzenberku (1580), kdy se zmiňuje pouze o uhličitých vodách z okolí Uherskobrodska. Na úpatí Malé a Velké Kamenné byly tyto prameny uchovávány jako malé studánky s dřevěným obložením až do konce 17. století. Pokračovat ve čtení “Luhačovická zřídelní strukura”
Kvartér je obdobím, kdy byly Vnější Západní Karpaty po ústupu moře z karpatské předhlubně a vídeňské pánve v průběhu terciéru výhradně souší. Základním znakem je střídání chladných období — glaciálů (ledových dob), význačných mohutným rozšířením ledovců, s mnohem teplejšími a vlhčími obdobími meziledovými — interglaciály. Pokračovat ve čtení “Kvartérní sedimenty moravských Karpat”
Karpatská předhlubeň je součástí periferních alpsko–karpatských pánví v předpolí flyšových jednotek. Nachází se v podloží Vněkarpatských sníženin. Pokračovat ve čtení “Neogenní sedimenty karpatské předhlubně”
Během neogénu pokračoval vývoj Západních Karpat postupným vyzníváním mořské sedimentace ve zmenšujících se flyšových pánvích za současného tektonického posunu jejich převážně paleogenního podloží směrem na platformu Českého masivu. Pokračovat ve čtení “Neogenní sedimenty moravských Karpat”
Bělokarpatská jednotka je vnitřní jednotkou magurské skupiny příkrovů. Na území moravských Karpat je rozšířena v Bílých Karpatech a pod neogénem v sev. části Vídeňské pánve. Pokračovat ve čtení “Bělokarpatská jednotka”
Bystrická jednotka je vnitřní jednotkou magurské skupiny příkrovů. Horniny bystrické jednotky se vyskytují v podloží Bílých Karpat a Vizovické vrchoviny. Pokračovat ve čtení “Bystrická jednotka”
Račanská jednotka je plošně nejrozsáhlejší jednotkou magurské skupiny příkrovů na území moravských Karpat. Jako hlavní jednotka se nalézá v podloží Slovensko-moravských Karpat, Chřibů a Hostýnsko-vsetínské hornatině. Pokračovat ve čtení “Račanská jednotka”
Pouzdřanská jednotka souvisle vystupuje v úzkém, asi 25 km dlouhém pruhu před čelem ždánické jednotky mezi Pouzdřany a Slavkovem u Brna. Útržkovitě byla zjištěna v Pavlovských vrších a nachází se rovněž v podloží ždánické jednotky. Pokračovat ve čtení “Pouzdřanská jednotka”
Sedimenty ždánické jednotky tvoří podloží v širším území Pavlovských vrchů, záp. části Dolnomoravského úvalu, ve Ždánickém lese, v jih.-vých, části Litenčické pahorkatiny a na jih.-záp. úpatí Chřibů. Pokračovat ve čtení “Ždánická jednotka”
Jako podslezskou jednotku označujeme úsek šířeji pojaté ždánicko–podslezské jednotky v území mezi údolími Moravy a Olše v Podbeskydské pahorkatině a v Moravskoslezských Beskydech, kde tvoří spodní skupinu povrchových příkrovů flyšových Vnějších Západních Karpat. Pokračovat ve čtení “Podslezská jednotka”