Zlín dnes patří mezi nejcitovanější příklady moderní průmyslové architektury ve střední Evropě. To, co z malého trhového městečka udělalo učebnicový případ funkcionalismu, nebylo náhodným nakupením budov, ale propojeným systémem myšlení o továrně, městě i člověku. Mezi lety 1900 a 1945 se ve Zlíně zformovala specifická urbanistická a stavební praxe, která se později promítla do baťovských měst v Evropě, Americe, Asii i Africe. Tento článek sleduje, jak systém vznikal, kdo jej řídil, z čeho se stavělo a jak se zlínský model šířil dál. Pokračovat ve čtení „Baťův Zlín: architektura, urbanismus a vznik moderního průmyslového města“
Vladimír Karfík: od Le Corbusiera a Wrighta k Baťovu Zlínu
Vladimír Karfík patří k nejvlivnějším československým architektům 20. století. Jeho jméno se nesmazatelně spojilo s funkcionalistickou tváří Zlína, s baťovským způsobem stavění a s linií moderny, která vede z Prahy přes Paříž a Chicago zpátky do jihovýchodní Moravy. Pro tento web stojí za pozornost hned z několika důvodů: navrhl nejznámější výškovou stavbu meziválečného Československa, vychoval generace slovenských architektů a po celý život zůstal pevně spjat s krajem mezi Bílými Karpaty, Chřiby a Moravskoslezskými Beskydy. Pokračovat ve čtení „Vladimír Karfík: od Le Corbusiera a Wrighta k Baťovu Zlínu“
Zlín 1918–1930: zrod moderního průmyslového města
Mezi lety 1918 a 1930 se Zlín proměnil z menšího moravského města v jedno z nejvýraznějších průmyslových center Československa. Hlavní roli v této proměně sehrála firma Baťa, která rychle rostla, přitahovala tisíce nových obyvatel a zásadně ovlivňovala podobu města. Vznikaly nové tovární budovy, dělnické čtvrti, školy, nemocnice i regulační plány, které ze Zlína udělaly moderní městský experiment. Toto období proto vysvětluje nejen hospodářský vzestup Baťových závodů, ale také dnešní architektonický a památkový význam meziválečného Zlína.
Pokračovat ve čtení „Zlín 1918–1930: zrod moderního průmyslového města“