Na nejjižnějším a nejvýchodnějším okraji Moravy leží Slovácko — region, který si dodnes uchovává jednu z nejbohatších lidových tradic ve střední Evropě. Leží mezi Chřiby, Bílými Karpaty a státní hranicí se Slovenskem a Rakouskem, na rovinách kolem řeky Moravy a v prvních hřebenech Karpat. Pro Moravské Karpaty má klíčový význam: právě zde se karpatský horský svět potkává s úrodným úvalem, vinohrady a starou cestou ze severu na jih, po níž se po staletí pohybovaly armády, kupci i pastevci. Pokračovat ve čtení „Slovácko: etnografický region jihovýchodní Moravy“
Valtická pahorkatina
Poloha a vymezení
Valtická pahorkatina je plochá nížinná pahorkatina o rozloze 126 km2, střední výšce 197 m a středním sklonu 1°49´. Leží v z. části Dolnomoravského úvalu. Pokračovat ve čtení „Valtická pahorkatina“
Dyjsko-moravská niva
Poloha a vymezení
Geomorfologický podcelek Dyjsko-moravská niva je akumulační plošina niv řeky Moravy a Dyje. Podcelek má na území ČR rozlohu 375 km2, střední výšku 171 m a střední sklon 0°29´. Leží v j. části Dolnomoravského úvalu. Podcelek není dále členěn na okrsky. Pokračovat ve čtení „Dyjsko-moravská niva“
Dyjsko-moravská pahorkatina
Poloha a vymezení
Geomorfologický podcelek Dyjsko-moravská pahorkatina je plochá nížinná pahorkatina o rozloze 464 km2, střední výšce 188 m a středním sklonu 1°13´. Leží v sevření mezi nivami řek Moravy a Dyje v s. části Dolnomoravského úvalu. Pokračovat ve čtení „Dyjsko-moravská pahorkatina“
Dolnomoravský úval
Geomorfologický celek Dolnomoravský úval je součástí geomorfologické oblasti Jihomoravské pánve, která tvoří na území České republiky s. výběžek geomorfologické subprovincie Vídeňské pánve. Dolnomoravský úval se nachází na jižní Moravě při dolním toku řeky Moravy. Tvoří jej tektonická sníženina o rozloze 965 km2, střední výšce 183 m a středním sklonu 1°01´. Úval se táhne od Napajedelské brány na SV po soutok Moravy a Dyje na J. Na SZ je omezen údolím řeky Svratky.
Jihomoravská pánev
Jihomoravská pánev je jako geomorfologická podsoustava (oblast) součásti geomorfologické soustavy (subprovincie) Vídeňské pánve. Rozprostírá se v České republice a na Slovensku. Obsahuje jediný geomorfologický celek, a to Dolnomoravský úval. Pokračovat ve čtení „Jihomoravská pánev“
Vídeňská pánev
Geomorfologická soustava (subprovincie) Vídeňská pánev je protáhlá sníženina ležící na území Rakouska, České republiky a Slovenska (Záhorská nížina). Deprese vídeňské pánve je dlouhá téměř 200 km a asi 50–60 km široká. Pánev na území ČR vybíhá sz. výběžkem k Hustopečím a s. výběžkem podél toku řeky Moravy k Napajedelské bráně. Osu pánve tvoří 30–40 km dlouhý a 10–15 km široký hradišťský příkop.