Dominik Čipera patří k těm postavám československé hospodářské historie, které stály ve stínu vlastního jména firmy. Pražský bankovní úředník, který zakotvil ve Zlíně a vyrostl v druhého muže Baťových závodů, se zároveň stal nejdéle úřadujícím starostou města a jedním z mála ministrů, kteří dokázali úřední aparát donutit k práci podle taktovky výrobní haly. Jeho osud vede z pražské Kateřinské ulice přes krakovskou banku, zlínský zámek a Burešov až do kanadského Trentonu — a tahle linie přesně vykresluje, jak se z provinčního moravského městečka stalo průmyslové centrum jihovýchodní Moravy a jak hluboko do regionu sahá baťovská éra. Pokračovat ve čtení „Dominik Čipera: manažer Baťových závodů a starosta Zlína“
Hradské cesty na Moravě: první středověké dopravní tepny
Středověká Morava nebyla soustavou izolovaných hradů a vesnic, ale živým organismem propojeným sítí cest, po nichž se pohybovala vrchnost, sůl, sukno, dobytek i vojska. Hradské cesty byly nejstaršími veřejnými trasami, které stát uznával, chránil a zdaňoval. Jejich linie mířily od jednoho správního hradu k druhému, vedly přes brody, sedla a celní stanice a po staletí formovaly podobu krajiny mezi Hanou, Slováckem, Valašskem a Lašskem. Tento text sleduje, jak hradské cesty vznikly, kudy vedly, jak po nich lidé cestovali a co po nich zůstalo dnes. Pokračovat ve čtení „Hradské cesty na Moravě: první středověké dopravní tepny“
Krajina v neustálém pohybu: Život se sesuvy v Karpatech
Území na východě republiky nikdy tak docela nespí. Ať už jde o utrženou lesní cestu v Bílých Karpatech po podzimních deštích, nebo o nenápadné praskání zdí valašských usedlostí, za vším stojí stejný tichý fenomén: flyšové podloží. Oblast od Slovácka po Těšínské Slezsko tvoří jedno z nejaktivnějších sesuvných území střední Evropy. Tento text vás provede krajinou, kde geologie a klima neustále přetvářejí reliéf. Dozvíte se, proč a jak se zdejší svahy sesouvají, kde leží ty nejznámější z nich a jak si tyto skryté hrozby můžete sami dohledat v mapách. Pokračovat ve čtení „Krajina v neustálém pohybu: Život se sesuvy v Karpatech“
Sklárna Koryčany (Stupava)
Koryčanská sklárna se nacházela v údolí po proudu Kyjovky asi 1 km jihozápadně od obce Stupava. V současné době stojí na levé straně cesty kříž s datací 1818 a starý sklep, přes cestu naproti je osamělý dům. Pokračovat ve čtení „Sklárna Koryčany (Stupava)“
Sklárna Staré Hutě (Stupava)
Sklárna Staré Hutě byla založena někdy na samotném počátku 18. století na pozemcích buchlovského panství, které v té době spravoval rod Petřvaldů. Podle záznamů vrchostenského úřadu z poloviny 19. století se klade vznik skláren do roku 1701. Staré Hutě leží ve Chřibech v údolí řeky Kyjovky severně od Stupavy. Pokračovat ve čtení „Sklárna Staré Hutě (Stupava)“
Nedokončená dálnice ve Chřibech
Lesní hvozd ve Chřibech ukrývá tajemné betonové monumenty, které jsou pozůstatkem ambiciózní a nedokončené stavby první české “národní” dálnice mezi Prahou a dalekými končinami na Podkarpatské Rusi. Stavět se zde začalo před vypuknutím druhé světové války v květnu 1939 a válečné události zastavily stavební úsilí v srpnu 1941. Po druhé světové válce se ve stavbě už dále nepokračovalo, takže nyní můžeme v hloubi chřibských lesů obdivovat už jen pár fragmentů původního velkolepého záměru. Pokračovat ve čtení „Nedokončená dálnice ve Chřibech“
Halenkovická vrchovina
Geomorfologický podcelek Halenkovická vrchovina je plochá vrchovina o rozloze 119 km2, střední výšce 283 m a středním sklonu 5°34´. Ze SZ je vymezena Zdouneckou brázdou, ze SV Hornomoravským úvalem a z JV Dolnomoravským úvalem. Z J až JZ je vymezena převyšující Stupavskou vrchovinou. Halenkovická vrchovina leží v sv. části Chřibů.
Stupavská vrchovina
Geomorfologický podcelek Stupavská vrchovina je členitá vrchovina o rozloze 209 km2, střední výšce 375 m a středním sklonu 7°47´. Oblast je na SV vymezena Halenkovickou vrchovinou (druhý podcelek v rámci Chřibů), na JV svým reliéfem terénu níže položenou Kyjovskou pahorkatinou a na Z a SZ Litenčickou pahorkatinou, respektive sníženinou Zdounecké brázdy. Stupavská vrchovina leží v jz. až stř. části geomorfologického celku Chřiby. Pokračovat ve čtení „Stupavská vrchovina“
Chřiby
Poloha a vymezení
Chřiby jsou členitá vrchovina o rozloze 329 km2, střední výšce 343 m a středním sklonu 7°00´. Pohoří má přibližně oválný tvar o rozměrech cca 35 × 10 km, který je orientován delší osou od JZ k SV. Chřiby leží ve stř. až sv. části geomorfologické podsoustavy Středomoravské Karpaty. V rámci Středomoravských Karpat mají Chřiby nejvyšší a nejvýrazněji členěný reliéf [1]. Pokračovat ve čtení „Chřiby“
Středomoravské Karpaty
Středomoravské Karpaty jsou geomorfologická oblast ležící na střední Moravě v geomorfologické subprovincii Vnější Západní Karpaty. Oblast má pahorkatinný až vrchovinný reliéf s rozlohou 1 877 km2, se střední výškou 282 m a středním sklonem 4°33´. Středomoravské Karpaty na Z sousedí s Dyjsko-svrateckým úvalem, na J a JV s Dolnomoravským úvalem, na S s Hornomoravským úvalem a na SZ s Vyškovskou bránou. Pokračovat ve čtení „Středomoravské Karpaty“