Když v roce 1910 zakládal Tomáš Baťa první závodní kuchyni, málokdo tušil, že tím odstartoval sociální experiment, který nemá v dějinách českých měst obdoby. Zlín se během dvou desetiletí proměnil z ospalého městečka v průmyslové centrum, kde firma neřídila jen výrobu bot, ale také to, co její zaměstnanci jedli, jak se myli, kde sportovali, co četli a jak slavili svátky. Volný čas tu nebyl prázdným protipólem práce – byl jejím promyšleným prodloužením, pečlivě organizovaným prostorem, ve kterém se měl formovat nový typ člověka: baťovec. Tento článek mapuje, jak Zliňané v éře Baťů trávili chvíle mimo pracovní směnu a proč právě v tom spočíval jeden z nejodvážnějších rozměrů baťovského experimentu. Pokračovat ve čtení „Volný čas a rekreace v baťovském Zlíně“
Zlín: Baťův experiment
Když sourozenci Baťové roku 1894 otevřeli ve Zlíně malou ševcovskou dílnu, sotva mohli tušit, že za čtyřicet let z ní vyroste globální koncern s desítkami podniků, tisíci zaměstnanců a miliony prodaných bot. Nebyl to však jen příběh obuvi. Baťa vytvořil propojený systém továren, bydlení, škol, dopravy, obchodu i sociálních institucí, jehož srdcem byl Zlín a nejdůležitější odnoží Otrokovice. Pokračovat ve čtení „Zlín: Baťův experiment“
Jan Antonín Baťa – budovatel impéria
Jan Antonín Baťa patří k nejpozoruhodnějším i nejrozporuplnějším osobnostem československých hospodářských dějin. Po smrti Tomáše Bati převzal už silnou a mezinárodně rozkročenou firmu, kterou v několika letech dále rozšířil, obohatil o nové obory, správní budovu č. 21, baťovská města i velké modernizační plány pro Československo. Jeho příběh však není jen příběhem úspěšného nástupce: patří do něj také válka, exil, Brazílie, poválečné obvinění, ztráta majetku a pozdní rehabilitace.
Sudoměřický potok
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 4-13-02-051 |
| plocha povodí [km2] | 30,1 |
| délka toku [km] | 13,8 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 0,12 |
Charakter toku
Sudoměřický potok pramení na sev. úbočí Tlsté hory (556 m) v nadmořské výšce 530 m. Od pramene teče sev.–záp. směrem k rekreační osadě Mlýnky, kde se k němu připojuje pravostranný přítok Mandát, pramenící na záp. úbočí Bukoviny v nadmořské výšce 480 m. Oba vodní toky pramení a protékají oborou Radějov, na Mandátu jsou v oboře vybudovány menší jezírka.
Pokračovat ve čtení „Sudoměřický potok“
Radějovka
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 4-13-02-045 |
| plocha povodí [km2] | 41,6 |
| délka toku [km] | 16,6 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 0,17 |
Charakter toku
Říčka Radějovka pramení v širší pramenné oblasti na Vojšických loukách na záp. úbočí Kobyly (584 m) v nadmořské výšce 460 m. Od pramene teče sev.–záp. směrem k Šumárníku (398 m), pod nímž jsou na Radějovce zbudovány dvě menší vodní díla – rybník Kejda a vodní nádrž Lučina. Obě vodní plochy jsou široce rekreačně využívány, stejně tak jako celé údolí Radějovky směrem k Radějovu.
Pokračovat ve čtení „Radějovka“
Baťův kanál
Baťův kanál, oficiálně Průplav Otrokovice–Rohatec, je historická vodní cesta vybudovaná ve 30. letech 20. století v údolí řeky Moravy. Původně měla sloužit především k přepravě lignitu z jihomoravských dolů do baťovských závodů v Otrokovicích, zároveň však navazovala na širší vodohospodářské plány spojené se závlahami a regulací Moravy. Dnes je Baťův kanál známý hlavně jako rekreační vodní cesta, ale jeho vznik patří k významným technickým a průmyslovým projektům meziválečné jihovýchodní Moravy.
Velička
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 4-13-02-027 |
| plocha povodí [km2] | 178,3 |
| délka toku [km] | 42 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 0,91 |
Charakter toku
Říčka Velička vzniká v Javorníku v nadmořské výšce 310 m soutokem Jamného a Hrubého potoka. Jamný potok pramení na sev.–záp. úbočí Velké Javořiny (970 m) v nadmořské výšce 920 m. Od pramene teče sev.–záp. směrem přes Vápenky a Suchovské Mlýny směrem k Javorníku, kde se stéká s Hrubým potokem. Hrubý potok pramení na záp. úbočí Šibenického vrchu (708 m) v nadmořské výšce 570 m. Protéká Filipovským údolím sev.–záp. směrem k Javorníku, kde se stéká s Jamným potokem.
Pokračovat ve čtení „Velička“