Když se řekne Baťa, většině lidí naskočí obraz továrny ve Zlíně a žluté reklamy na boty. Skutečný rozsah baťovského majetku ale ševcovskou dílnu mnohonásobně přesahoval: koncern držel pozemky, lesy, statky, zámky, hřebčín, filmové ateliéry, prodejní síť i banku. Tento článek mapuje, co všechno firma Baťa a rodina Baťů od přelomu století do znárodnění v Československu vlastnily, jak k tomu přišly a k čemu jim to bylo. Příběh se odehrává především na jihovýchodní Moravě, ale dotahuje se přes Slovensko až do Pováží a do podhůří Tater. Pokračovat ve čtení „Majetek Baťů v Československu: podnikání, rodina, soběstačnost“
Jan Kotěra: od vídeňské moderny k Baťovu Zlínu
Jan Kotěra patří k těm postavám, bez kterých by česká architektura dvacátého století vypadala jinak. Žák vídeňského Otto Wagnera, učitel celé generace meziválečných architektů a první architektonický rádce Tomáše Bati spojil v jedné osobě vědomí evropské moderny s citem pro střední Evropu. Stopa, kterou zanechal na východní Moravě, je překvapivě hluboká: stojí za prvním regulačním plánem zlínské Letné, za podobou rodinné vily Tomáše Bati i za prostějovským Národním domem, jednou z nejdůležitějších secesních staveb v zemi. Pokračovat ve čtení „Jan Kotěra: od vídeňské moderny k Baťovu Zlínu“