Stručná historie zámku v Lešné
Roku 1355 je ves Lešná připomínána jako majetek vladyků z Perné, v roce 1415 se uvádí tvrz Hanuše z Pržna. Po roce 1481 za Pražmů z Bílkova vznikla stavba kosodélného půdorysu o rozměrech cca 33 x 25,5 m. Pozůstatky zdiva a gotické tvrze jsou z velké části dochovány ve zdivu současného zámku [2]. Tvrz byla jednoposchoďová, kamenná s válcovou věží [1].
Někdy v první polovině 17. století, v době kdy bylo panství v držení Martina Průhončího z Předmostí a později i jeho synů, byla tvrz přestavěna na renesanční čtyřkřídlý zámek. Budova dostala tvar nepravidelného pětiúhelníku s arkádovým dvorem.
V polovině 18. století za Rudolfa Podstatského z Prusinovic byl zámek upraven barokně. V 1. patře byly vybudovány reprezentativní místnosti, tzv. piano nobile [4]. V této době byl ještě zachován vodní příkop, který byl zasypán až koncem 18. století [1]. Na začátku 19. století byla Jiřím Beesem na místě stržených hospodářských budov založena zámecká zahrada, která se rozkládá na ploše 7 ha [2].
V roce 1887 získal Lešnou císařský komoří hrabě August Kinský, který zámku v Lešné koncem 19. stol. vtiskl podle projektu Johanna Micka a Viktora Siedeka klasicizující ráz s romantizujícími novogotickými detaily. V této době byla také v parku zřízena zimní zahrada byl založen přilehlý přírodně krajinářský park, kde bylo vysazeno velké množství introdukovaných i kultivovaných domácích druhů dřevin. Kinští sídlili na zámku až do konce 2. světové války, kdy jim byl zámek zkonfiskován na základě Benešových dekretů [1]; posledním majitelem z tohoto rodu byl Bedřich Adolf Kinský (1885–1956) [2,4].
V letech 1948–1974 sloužil zámek jako měšťanská a mateřská škola, v roce 1975 získalo památkově chráněný zámek s parkem do své správy Okresní vlastivědné muzeum Vsetín, dnešní Muzeum regionu Valašsko. Zámek byl značně zchátralý. V roce 1983 započala statickým zabezpečením budovy jeho rekonstrukce, která byla postupně prováděna řadu let a byla dokončena v roce 2011. V listopadu roku 2011 se zámek znovu otevřel veřejnosti jako památkový objekt s částečně původním zámeckým vybavením a dalšími muzejními expozicemi [1].
Zámecký park
Před zřízením samotného parku v 19. století se jižně od hospodářského dvora rozkládala okrasná zámecká zahrada užitkového rázu. Tehdejší majitel Jiří Bees zde vysázel také dřeviny domácího původu. Tyto stromy patří mezi nejstarší stromy v parku. Rozkvět parku nastal s vlastnictvím parku i zámku hraběcím rodem Kinských [4]. Na konci 19. století pokračovala výsadba kultivovaných domácích druhů už ve velkém stylu a přibylo k nim také velké množství druhů jiných, mnohdy exotických (cypříšky, zeravy, jalovce, jedle či liliovníky). O park se majitelé velmi dobře starali a v té době se tu nacházely tři skleníky, obora na zvěř a ovocná školka. Roku 1925 k parku přibyla ještě bažantnice a dva malé rybníky [5].
Po konfiskaci majetku došlo k úpadku zámku a parku. Díky volnému přístupu do parku, absenci odborných ošetřujících zásahů dřevin a výsadby dřevin nových a zřízení silážní jámy u zámku místním JZD došlo ke zhoršovování zdravotního stavu dřevin a jejich usychání. Po přechodu parku do správy Okresního vlastivědného muzea se započalo s úpravami a rekonstrukcí parku [4]. V parku byla provedena celková asanace a počet nově vysazených druhů stromů a keřů byl navýšen. Vykáceno bylo celkem 894 starých stromů, vysazeno 2354 dřevin, opraveno oplocení, zeď a vytvořeny nové chodníky o celkové délce 1.5 km. Celkové náklady na rekonstrukci parku dosáhly nákladu téměř šesti miliónů korun a 1.října 2000 (i za účasti Christiana Kinského z rakouského Heidenreichsteinu a jeho sestry Elisabeth) byl slavnostně otevřen [5].
V současnosti je park o rozloze 7,16 ha odborníky hodnocen jako druhý nejcennější na území Moravy a Slezska. V parku naleznete velké množství jehličnanů a dalších stromů, bohaté keřové patro se sbírkou azalek a rododendronů. Díky penězům z Evropského fondu pro regionální rozvoj byl také park částečně obnoven a byla vybudována naučná stezka [4].
Park se vyznačuje se neobvyklým bohatstvím stromů a keřů se sbírkou až stoletých jedinců azalek a rododendronů. Na jaře postupně vykvétají květiny na loukách, následovány magnóliemi, azalkami a rododendrony. V horkých letních měsících zde najdete oddych ve stínu mohutných stromů, podzim promění park v neuvěřitelnou paletu teplých barev a své kouzlo má i zimní zasněžená scenérie [3].
Dřeviny zámeckého parku
V roce 1985 bylo publikováno, že se v parku nachází asi 32 jehličnatých a 99 listnatých dřevin. Z jehličnanů je zde pozoruhodnější výběr smrků: smek Engelnamannův (Picea engelmannii), smrk ztepilý (P. abies ´Pyramidalis compacta´), smrk pichlavý (P. pungens ´Argentea´, ´Glauca´) a jedlí: jedle ojíněná (Abies concolor, A. concolor ´Violacea´), jedle plstnatoplodá (A. lasiocarpa), jedle kavkazská (A. nordmanniana). Za povšimnutí stojí i sbírka cypřišků: cypřišek nutkajský (Chamaecyparis nootkatensis ´Glauca´), cypřišek hrachonosný (Chamaecyparis pisifera ´Plumosa Aurea´, ´Squarrosa Sulphurea´), některé borovice: borovice limba (Pinus cembra), borovice černá (P. nigra var. austriaca), zeravy: zerav západní (Thuja occidentalis ´Ellwangeriana´), zerav obrovský (T. plicata) a jedlovec kanadský (Tsuga canadensis).
Z listnatých dřevin patří mezi významnější nahovětvovec dvoudomý (Gymnocladus dioicus), liliovník tulipánokvětý a zvláště pak jeho pestrolistá odchylka (Liriodendron tulipifera, L. T. ´Aureo-marginatum´), statný dub velkokvětý (Quercus macranthera), pěkně rostlý červenolistý dub letní (Q. robur ´Atropurpurea´), břestovec západní (Celtis occidentalis), beztrnný dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos f. inermis). Jsou zde ještě moruše bílá (Morus alba), líska turecká (Corylus colurna), sloupovitá bříza bradavičnatá (Betula verrucosa ´Fastigiata´), některé javory: javor jasanolistý (Acer negundo ´Aureo-variegatum´), javor mléč (A. platanoides ´Schwedleri´), javor klen (A. pseudoplatanus ´Leopoldii´, ´Purpurascens´), převislý jasan ztepilý (Fraxinus excelsior ´Pendula´), červenolistý buk lesní (Fagus silvatica ´Atropunicea´), platan javorolistý (Platanus x acerifolia), jerlín japonský (Sophora japonica), některé lípy: lípa řapíkatá (Tilia petiolaris), lípa velkolistá (T. platyphylla ´Laciniata´), žlutolistý jilm drsný (Ulmus glabra ´Lutescens´), žlutopestrý bez černý (Sambucus nigra ´Luteovariegata´), pestrolisté svídy bílé (Cornus alba ´Argenteomarginata´, ´Spaethii´), žlutolistá líska obecná (Corylus avellana ´Aurea´), šácholán Soulangeův (Magnoliana X soulangiana) aj. [6].
Zdroje:
- Hrady.cz. 2023. Zámek Lešná. Dostupné online [14. 10. 2023] https://www.hrady.cz/zamek-lesna-muzeum-regionu-valassko
- Wikipedia.org. 2023. Lešná (zámek). Dostupné online [14. 10. 2023] https://cs.wikipedia.org/wiki/Lešná_(zámek,_okres_Vsetín)
- Kudyznudy.cz. 2023. Zámek a park Lešná u Valašského Meziříčí. Dostupné online [14. 10. 2023] https://www.kudyznudy.cz/aktivity/zamek-kinskych-ve-valasskem-mezirici
- Astrocesty.cz. 2023. Zámecký park Lešná. Dostupné online [14. 10. 2023] https://www.astrocesty.eu/lokality/detail/zamecky-park-lesna.html
- Turistika.cz. 2023. Zámecký park v Lešné u “Valmezu”. Dostupné online [14. 10. 2023] https://www.turistika.cz/mista/zamecky-park-v-lesne-u-valmezu/detail
- Hieke, K. 1985. Moravské zámecké parky a jejich dřeviny. SZN Praha