Panský pivovar ve Strážnici

Tradice strážnického pivovarnictví začíná už ve středověku. Město mělo vlastní pivovar pobořený za Bočkajova vpádu na Moravu v roce 1605. Jeho oprava se vlekla, čehož využilo panstvo jmenovitě Jan Fridrich ze Žerotína roku 1612, který postavil vlastní pivovar poblíž zámku a nedaleko od městských hradeb. [1]

Tím poškodil strážnické měšťany, neboť právě oni disponovali starým právem vařit pivo, které bylo jejich dobrým zdrojem příjmů. Jan Fridrich to svým rozhodnutím změnil a pivo se začalo vařit na panském, a to blíže zámku u mostu přes Moravu. Strážničtí páni pak vařili pivo nejen na prodej a pro sebe, ale i jako deputát pro své úředníky, kněží, učitele i špitálníky místo peněz. Pivo byli tehdy chápáno jako potravina [2].

Pivovar ve Strážnici byl vystavěn v roce 1612 Janem Fridrichem ze Žerotína, majitelem nedalekého zámku. Barokně byl upravován a poslední úpravy zde byly provedeny v 19. století [3]. Panský pivovar byl postaven na panských pozemcích v blízkosti města, cesty k přívozu řeky Moravy i panského mlýna, ve kterém byl šrotován pivovarský slad a pivo se v něm vařilo ještě v roce 1874. Dodnes zaujmou oba jeho střešní štíty i pozdně renesanční křížové klenby nesené řadou toskánských sloupů v jeho vnitřních prostorách [4].

Zmínka o pivovaru je také v Moravských zemských deskách a váže se k roku 1629 a prodeji panství. Strážnici prodali poručníci po Janu Jetřichovi ze Žerotína Františkovi Magni, jehož rod tu pak vládl dlouhá staletí. Magni koupil Strážnici s předměstími, zámkem, dvorem, mlýnem, pivovarem a dále několika vesnicemi a městečkem Lipovem a Velkou (nad Veličkou) s pivovarem [1].

Pivovar byl v provozu do poloviny 19. století. Zánik přinesla změna struktury plodin, které pěstoval velkostatek. Namísto obilí dostala přednost řepa pro cukrovary. Tyto informace uvedené v brožuře Muzea vesnice jihovýchodní Moravy jsou ale v rozporu s poznatky Z. Likovského. Ten sice poněkud nepřesně uvádí založení pivovaru „před rokem 1750“ o trochu konkrétnější je v otázce zrušení strážnického provozu. Zastaven byl před rokem 1898.

K roku 1880 Likovský uvádí výstav 5136, což je na menší „a několik desetiletí zastavený“ provoz poměrně významná suma. Pivovar proto musel hledat odbytiště s tímto výstavem v mnohem širším okolí, než je pouze samotná Strážnice. Je to dokonce více než jaký byl výstav měšťanského pivovaru v Uherském Hradišti. Stejnou výrobu měl Uherský Ostroh, jehož výstav se v průběhu několika let zdvojnásobil. Mezi posledními sládky ve Strážnici byli Antonín Pařízek a Jindřich Exner. Pivovar byl vrchností pronajímán, podle jmen židovským rodinám. Daleko spíše tedy zastavení provozu v polovině 19. století znamená konec zájmu šlechty o provoz pivovaru ve vlastní režii a začátek jeho pronajímání [1].

V roce 1932 pivovar už nepatřil strážnickým pánům, ale majitelem byl Emanuel Pištělka, starosta města. Ten jej získal ve dvacátých letech na základě pozemkové reformy. Ta byla založena na vyvlastnění majetku šlechty za náhradu a majetek byl pak přidělen novým vlastníkům. Mimochodem náhrada byla vyplacena šlechtě v předválečných cenách, což byla asi jedna třetina tržní poválečné hodnoty [2].

Stavba je dodnes členěna na tři části. Impozantní je vstup uprostřed s pozoruhodnými sloupy, pravděpodobné sladovní humno nebo spilka. Návštěvník následně může projít nalevo směrem k pokladně nebo napravo, kde je dnes stylová restaurace [1].

Zdroje:

1. Pivovary.info. 2023. Panský pivovar ve Strážnici. Dostupné online [17. 10. 2023] http://www.pivovary.info/?p=88489
2. Straznice.cz. 2023. Historie strážnického pivovarnictví. Dostupné online [17. 10. 2023] http://historie.straznice.cz/2022/03/30/historie-straznickeho-pivovarnictvi/
3. Hrady.cz. 2023. Vrchnostenský pivovar. Dostupné online [17. 10. 2023] https://www.hrady.cz/palac-dum-vrchnostensky-pivovar
4. Straznice-mesto.cz. 2023. Skanzen Strážnice. Dostupné online [17. 10. 2023] https://www.straznice-mesto.cz/skanzen-straznice-muzeum-vesnice-jihovychodni-moravy/os-1079