Mineralogické poměry v oblasti moravských Karpat lze obecně označit za spíše méně rozmanité. Rozhodujícím faktorem je naprostá převaha hornin, které byly vytvořeny flyšovou nebo flyšoidní sedimentací bez následné termické přeměny.
Jedná se z velké části o splachy z přilehlých kontinentů a jejich minerální složení proto odráží skladbu hornin v povodí velkých řek a při pobřeží. Většina, především rudních minerálů, však během transportu v exogenních podmínkách podléhá rychlému rozkladu a různým přeměnám, a tak spektrum horninotvorných minerálů ve flyšových pískovcích je poměrně malé.
Důležitou roli má také relativní geologická mladost hornin. Výjimku tvoří minerály vázané na produkty vulkanismu, jako jsou například těšínity, bazalty a trachyandezity, a dále mohutná tělesa slepenců s velkými bloky metamorfovaných a vyvřelých hornin, kde se mohou objevit anomální nahloučeniny rudních a jiných minerálů.
Geologická stavba a mineralogické složení hornin jsou rozhodujícími faktory, které ovlivňují vznik a výskyt nerostů. Určitý význam mají přitom také místní poměry. Na základě těchto hledisek můžeme vymezit šest základních mineralogicko–geologických skupin, které je možno následně dále členit:
- nerosty exotických hornin proterozoického a paleozoického stáří (starohory–prvohory),
- nerosty druhohorních hornin,
- nerosty flyšových sedimentů:
- nerosty z neogenních sedimentů a lignitových slojí,
- nerosty kvartérních sedimentů:
- nerosty pleistocenních pokryvných útvarů,
- nerosty holocenních pokryvných útvarů,
- exoty a meteority.