Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 4-11-01-094 |
| plocha povodí [km2] | 254,3 |
| délka toku [km] | 37,6 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 3,91 |
Charakter toku
Řeka pramení ve Vsetínských vrších na sev. úbočí hory Vysoká (1024 m) v nadmořské výšce 950 m. Od pramene k obci Horní Bečva má říčka bystřinný ráz, pod Horní Bečvou je koryto zregulováno až k soutoku. Dno řeky je kamenité a koryto protíná několik jezů. V obci Horní Bečva je postavena stejnojmenná vodní nádrž, pod kterou zprava ústí potok Mečůvka.
V Prostřední Bečvě zprava přitéká Kněhyně a pod obcí zleva ústí Solanecký potok. V Dolní Bečvě zprava ústí Horní Rozpitý potok a Dolní Rozpitý potok. Říčka zde protéká v širokém a plochém údolí, s vysokými, nesouvisle zalesněnými stráněmi. Dno řeky je kamenité až balvanité. V Rožnově p. Radhoštěm zprava ústí Kaní potok a Dolnopasecký potok, zleva přitéká od Solance–Hutiska Hážovický potok.
Pod Rožnovem řeka protéká širokým údolím s kamenitým až balvanitým dnem. Řeka si udržuje po celé délce toku sev.–záp., později spíše záp. směr. U Zubří ústí zprava Starozuberský potok a Hodorfský potok, zleva přitéká Maretkový potok. Před Valašským Meziříčím zprava přitékají Zašovský potok a Krhovský potok. Řeka se dále mírně zužuje a zrychluje. Dno je štěrkovité. Ve Valašském Meziříčí se v nadmořské výšce 288 m stéká se Vsetínskou Bečvou, odkud jejich společný tok nese označení Bečva (Spojená Bečva).
Rožnovská Bečva protéká Rožnovskou brázdou. Samotný pramen Rožnovské Bečvy a její levostranné přítoky pramení na sev. svazích Vsetínskch vrchů. Pravostranné přítoky Rožnovské Bečvy pramení na již. svazích Radhošťské hornatiny — geomorfologického podcelku Moravskoslezských Beskyd.
V povodí Rožnovské Bečvy se nachází několik vodních ploch. Mezi nejvýznamnější patří vodní nádrž Horní Bečva a Hamerské rybníky (Horní a Dolní) v Zubří, které jsou náhonem spojeny s Rožnovskou Bečvou.
Regulace Rožnovské Bečvy
V horní části Rožnovské Bečvy byly práce na regulaci zahájeny v roce 1893, v dolní části v roce 1895. V městské trati v Rožnově, kde byla Bečva již dříve usměrněná, byly práce na regulaci zahájeny až podle upraveného projektu v roce 1910. Do konce roku 1895 byla Rožnovská Bečva v celé délce usměrněna. Pro usměrnění toku a vytvoření koryta se používalo převážně haťoštěrkových ponorných válců, výhonů a plůtků z místního materiálu, jen ve velmi namáhaných místech se používal kamenný zához. Tok byl soustředěn do jednotného koryta s pravidelným spádem přibližně v dnešních místech. Poměrně velký podélný spád byl zmírněn jen původními dřevěnými jezy. Jezy byly součástí vodních děl a jejich údržbu si zajišťovali vlastníci vodních práv. V dalších letech se provedené regulační stavby pouze udržovaly.
Více k regulaci řeky Bečvy je možno najít zde.
Vodohospodářské objekty
Vodní nádrž Horní Bečva
Vodní dílo Horní Bečva na Rožnovské Bečvě se nachází nad stejnojmennou obcí v blízkosti ústí Radlického potoka. Na nákladech stavby se podílel stát, země moravskoslezská a obec Horní Bečva. Detailní projekt přehrady zpracovala Stavební správa zemědělskotechnická v Prostřední Bečvě a ten byl schválen ministerstvem zemědělství výnosem ze dne 16. 3. 1932. Výstavba přehrady byla zahájena v roce 1933. Před zahájením prací na vlastní hrázi bylo nutné přeložit místní silnici vedoucí po dně údolí na pravý svah nad budoucí nádrž. Do trvalého provozu bylo vodní dílo uvedeno v roce 1947.
Hráz je zemní sypaná, půdorysně v oblouku o poloměru 220 m s návodní a střední částí hráze sypanou z tříděného hlinitého materiálu, který současně tvoří těsnění hráze. Na tuto tříděnou část ze vzdušné strany navazuje část z netříděného materiálu, ukončená kamennou patou. Opevnění návodní strany je tvořeno kamennou rovnaninou a dlažbou. Opevnění vzdušné strany je provedeno odrnováním a osetím. Výpustné a odběrné zařízení je umístěno v jednom věžovém objektu, v němž je i dolní strojovna spodních výpustí a odtoková komora provozních uzávěrů. Ve zhlaví věže je umístěna horní strojovna s ocelovou nosnou konstrukcí. Horní strojovna, tvořená jednoprostorovým objektem, je přístupná přes lávku z koruny hráze.
Kromě hlavního účelu, jímž je ochrana před povodněmi, zajišťuje vodní dílo odběry povrchové vody z toku pod nádrží a umožňuje zachování minimálního průtoku v toku. Významné je také rekreační využití nádrže, provozování letních sportů a rybářství. V současné době má také energetické využití. Přehrada na Horní Bečvě je druhou nádrží postavenou v povodí řeky Bečvy. Při plánování a schvalování stavby se původně počítalo s tím, že bude jednou z přehrad zásobujících zamýšlený Dunajsko-Oderský průplav vodou.Významným podnětem pro zahájení stavby však byly i ničivé povodně na začátku 20. století.
Významné přítoky Rožnovské Bečvy
Mečůvka
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 4-11-01-095 |
| plocha povodí [km2] | 6,99 |
| délka toku [km] | 4,2 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 0,1 |
Charakter toku
Mečůvka pramení v nadmořské výšce 870 m na z. svahu vrcholu s kótou 929 m a ústí zprava do Rožnovské Bečvy v obci Horní Bečva v nadmořské výšce 523 m. Tok má charakter horské bystřiny.
Mečůvka odvodňuje střed. část Mezivodské vrchoviny, co by části Radhošťské hornatiny. Potok náleží do CHOPAV Beskydy.
Kněhyně
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 4-11-01-097 |
| plocha povodí [km2] | 12 |
| délka toku [km] | 6,8 |
Charakter toku
Potok Kněhyně pramení v nadmořské výšce 960 m na jz. úbočí vrcholu Čertův mlýn (1205 m) a ústí zprava do Rožnovské Bečvy v obci Prostřední Bečva v nadmořské výšce 480 m. Zleva přibírá potok Kněhyňku. Kromě charakteristického rázu horské bystřiny na svém horním toku je také specifický pískovcovými lavicemi a velkými pískovcovými hrnci na dolním toku. Tyto útvary jsou pro Moravskoslezské Beskydy ojedinělé. Vznikly evorzí, kterou se vytvořily lavice a erozní rýhy v nich, a zároveň vířivým prouděním vody, jež unáší jemnozrnný materiál, vznikly hrnce.
Kněhyně, po celé délce svého toku směřující k JJZ, odvodňuje střed. část Radhošťské hornatiny přikloněné k Rožnovské brázdě. Potok náleží do CHOPAV Beskydy.
Solanecký potok
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 4-11-01-101 |
| plocha povodí [km2] | 26,44 |
| délka toku [km] | 7,4 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 0,4 |
Charakter toku
Solanecký potok pramení v nadmořské výšce 780 m jižně od vrcholu Hluboký (848 m) a ústí zleva do Rožnovské Bečvy pod obcí Prostřední Bečva v nadmořské výšce 447 m. V osadě Pod Soláněm přibírá levostranný přítok Popelářský potok a v obci Solanec pod Soláněm zleva přibírá Hutiský potok. Ten pramení v nadmořské výšce 850 m na sv. úbočí vrcholu Tanečnice (912 m) a má levostranný přítok Mísnou.
Solanecký potok a jeho přítoky odvodňují střed. část Soláňského hřbetu, který náleží do geomorfologického podcelku Vsetínských vrchů. Potok teče zpočátku záp. směrem a postupně, jak přibírá své levostranné přítoky, se obrací k S do Rožnovské brázdy. Potok náleží do CHOPAV Beskydy.
Hážovický potok
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 4-11-01-109 |
| plocha povodí [km2] | 21,10 |
| délka toku [km] | 7,3 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 0,3 |
Charakter toku
Hážovický potok pramení v nadmořské výšce 525 m jih.–záp. od středu obce Hutisko-Solanec a ústí zleva do Rožnovské Bečvy v Rožnově p. Radhoštěm v nadmořské výšce 370 m. Hážovický potok protéká Viganticemi, kde zleva přitéká potok Měřístek, dále pokračuje přes Hážovice, kde zleva přitéká Studený potok a zprava Vaškův potok.
Hážovický potok protéká Rožnovskou brázdou a jeho tok je téměř celý obklopen zástavbou. Povodí je značně nesymetrické s převahou mnohonásobně delších levostranných přítoků, jejichž zdrojnice se nacházejí v nadmořských výškách 650—700 m na sev.–vých. úbočí hřebene Hážovických dílů (704 m) ve Valašskobystřické vrchovině ve Vsetínských vrších. Potok náleží do CHOPAV Beskydy.
Starozuberský potok
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 4-11-01-111 |
| plocha povodí [km2] | 11,26 |
| délka toku [km] | 8,3 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 0,2 |
Charakter toku
Starozuberský potok pramení v nadmořské výšce 640 m na záp. úbočí vrcholu Kamenárky (862 m) a ústí zprava do Rožnovské Bečvy mezi městy Rožnov p. Radhoštěm a Zubří v nadmořské výšce 355 m. Zpočátku teče záp. směrem, posléze se jeho tok obrací k J. Ve Starém Zubří přibírá zleva Romanovský potok a pod Starým Zubřím přibírá opět zleva potok Olšovec, který pramení v sedle pod Lázem (549 m).
Starozuberský potok odvodňuje již. svahy Hodslavického Javorníku, které jsou přikloněny k Rožnovské brázdě. Starozuberský potok náleží do CHOPAV Beskydy.
Zašovský potok
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 4-11-01-117 |
| plocha povodí [km2] | 12,85 |
| délka toku [km] | 6,8 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 0,2 |
Charakter toku
Zašovský potok pramení v nadmořské výšce 520 m na jih.–záp. úbočí vrcholu Huštýna (747 m) a ústí zprava do Rožnovské Bečvy pod obcí Zašovou v nadmořské výšce 315 m. Zpočátku teče jih.–záp. směrem, posléze se jeho tok obrací k J. Nad obcí Zašovou přibírá zprava Kačinský potok, který má pramennou oblast pod hřebenem Trojačky (709 m).
Zašovský potok odvodňuje již. svahy Hodslavického Javorníku, které jsou přikloněny k Rožnovské brázdě. Zašovský potok náleží do CHOPAV Beskydy.