Zlatá osmicípá hvězda na modrém poli neodmyslitelně patří k historii východní Moravy a dodnes hrdě září ve znaku města Zlína i celého Zlínského kraje. Přestože je starobylý a vlivný rod Šternberků v povědomí veřejnosti spojován především se středními Čechami či Olomouckem, jejich stopa ve Zlíně a jeho okolí zanechala naprosto nesmazatelný a hluboký otisk. Během necelého století své vlády od poloviny 14. století do bouřlivých husitských válek dokázali tito mocní šlechtici proměnit relativně nevýrazné venkovské sídlo v prosperující hospodářské a správní centrum. Pojďme se společně podívat na to, jak tito ambiciózní aristokraté spravovali svá moravská panství, s jakými výzvami se museli potýkat a jaké trvalé dědictví po sobě v údolí řeky Dřevnice zanechali. Pokračovat ve čtení „Šternberkové, majitelé Zlínského panství“
Kostel sv. Filipa a Jakuba ve Zlíně: paměť města v kameni
Když se řekne Zlín, většina lidí si okamžitě vybaví červené cihly, pravoúhlé tovární budovy a baťovský funkcionalismus. Uprostřed tohoto moderního a přísně racionálního města však stojí stavba, která pamatuje doby, kdy byl Zlín jen nevelkým tržním městečkem sevřeným v údolí Dřevnice. Farní kostel svatého Filipa a Jakuba sice neohromuje křiklavou zdobností, ale jeho zdi v sobě skrývají dramatický příběh plný zborcených kleneb, katastrofálních požárů a odhodlání místních obyvatel. Je to vůbec nejstarší kamenná paměť města, která přežila staletí a určila, kde přesně zlínské srdce vlastně bije. Pokračovat ve čtení „Kostel sv. Filipa a Jakuba ve Zlíně: paměť města v kameni“
Zlín do poloviny 19. století: od středověkého panství k předbaťovské éře
Tento text nabízí podrobný pohled na historický vývoj města Zlína od jeho první písemné zmínky až do poloviny 19. století. Poznáte fascinující příběh města, jehož kořeny sahají do středověku a které si svou existenci muselo těžce vybojovat přes zničující požáry, drancování i valašská povstání. Objevování předbaťovské historie představuje klíč k pochopení toho, proč právě tento region Moravských Karpat dokázal vygenerovat tak obrovskou houževnatost a řemeslný um, na kterém později vyrostl globální obuvnický zázrak. Pokračovat ve čtení „Zlín do poloviny 19. století: od středověkého panství k předbaťovské éře“
Jan Antonín Baťa – budovatel impéria
Jan Antonín Baťa patří k nejpozoruhodnějším i nejrozporuplnějším osobnostem československých hospodářských dějin. Po smrti Tomáše Bati převzal už silnou a mezinárodně rozkročenou firmu, kterou v několika letech dále rozšířil, obohatil o nové obory, správní budovu č. 21, baťovská města i velké modernizační plány pro Československo. Jeho příběh však není jen příběhem úspěšného nástupce: patří do něj také válka, exil, Brazílie, poválečné obvinění, ztráta majetku a pozdní rehabilitace.
Tomáš Baťa – král obuvi a stavitel moderního Zlína
Když dnes projíždíte centrem Zlína, červené cihlové továrny, pravoúhlé bloky dělnických domků a správní budova u náměstí Práce nepůsobí jako nahodilá směs, ale jako promyšlená mapa jedné podnikatelské vize. Tomáš Baťa během několika desetiletí proměnil malé moravské město v laboratoř moderní výroby, řízení, urbanismu a sociální péče. Jeho příběh proto není jen životopisem „krále obuvi“: spojuje rodinné řemeslo, americkou inspiraci, cenovou revoluci roku 1922, tvrdý systém řízení, školství, sociální péči, reklamu, letectví, komunální politiku i architekturu. Pokračovat ve čtení „Tomáš Baťa – král obuvi a stavitel moderního Zlína“