Botanika či dendrologie není vskutku pro každého, takže v dalších odstavcích můžete očekávat trochu suchopárného čtení o vlastnostech rodiny stromů zvaných odborně slivoně, laicky švestky, pološvestky, durancie, mirabelky, špendlíky apod. Pokračovat ve čtení „Vlastnosti slivoní a samotných švestek“
Moravská trnka – příběh stromu
Moravská trnka, původní moravská odrůda švestky domácí, odborně zvané Prunus domestica, vznikla prapůvodně někde v Malé Asii v oblasti pod Kavkazem. Odtud se původní slivoňové odrůdy rozšířily v období řeckých výbojů do Řecka. Pokračovat ve čtení „Moravská trnka – příběh stromu“
Pasekářská kolonizace moravských Karpat
Pasekářská kolonizace probíhala v největší míře od 16. do 18. století. Její příčinou byl nedostatek půdy mezi místními obyvateli žijícími od středověku převážně v údolích. Nárůst počtu obyvatel ve vesnicích vedl lidi k tomu, že se vydali do okolních hor, kde zakládali nové polnosti na úkor lesa. Pasekářská kolonizace postupně splynula s valašskou kolonizací do podoby ucelené karpatské pastevecké kultury. Pokračovat ve čtení „Pasekářská kolonizace moravských Karpat“
Bezkydy (Moravské Karpaty) – výpis z hesla dle Ottova slovníku naučného
Bezkydy, Beskydy: 1) B. čili Moravské Karpaty, pohoří táhnoucí se z Uher od Skalice směrem severových. mezi Moravou a Uhrami až ku pramenům Horní a Dolní Bečvy a Ostravice. Sluje též Bílými Karpaty dle vápence, z něhož je složeno, ač pískovec valně převládá. Na stranu uherskou kloní se hory tyto příkře a jen některé průsmyky, jako u Starého Hrozenkova, Brumova (vlárský) a u Lisy, usnadňují spojení Moravy se Slovenskem. Pokračovat ve čtení „Bezkydy (Moravské Karpaty) – výpis z hesla dle Ottova slovníku naučného“
Valašská kolonizace moravských Karpat
Valašská kolonizace je osídlování území severovýchodní Moravy obyvatelstvem ze severovýchodu a východu, které na naše území přinášelo vlastní způsob hospodaření (pastevectví), ale i jiné kulturní zvyky (životní návyky, mluva, hudba, rukodělné práce). Valašská kolonizace probíhala postupně po hřbetech karpatských pohoří směrem od východu přibližně v rozmezí 13. až 17. století. Podíleli se na ní Valaši (původní obyvatelé Rumunska), ale zejména i další obyvatelé žijící v území celého karpatského oblouku (Rusíni, Ukrajinci, Slováci, Poláci), kteří původní zvyky Valachů přejímali a šířili dál. Pokračovat ve čtení „Valašská kolonizace moravských Karpat“
Vývoj administrativního členění Moravy
Nejstarším organizačním článkem na našem území byly kmenové oblasti (česká a moravská). V pozdějších letech byly nahrazeny hradským členěním a od poloviny 13. stol. zřízením krajským. Vyššími správními celky byly země (Čechy – království, Morava – markrabství, Slezsko – vévodství). Pokračovat ve čtení „Vývoj administrativního členění Moravy“
Historický vývoj obyvatelstva na Moravě
Od osídlení
Území Moravy svými přírodními podmínkami a geografickou polohou mělo velmi příznivé podmínky pro vznik sídel a to již v předhistorickém a ranně historickém období. Nejstarší osídlení bylo soustředěno většinou ve sníženinách, v oblastech sprašových, řidčeji na vyvýšeninách do 300 m výšky. Území českých zemí bylo osídleno loveckým obyvatelstvem již před 100 tisíci lety. Pokračovat ve čtení „Historický vývoj obyvatelstva na Moravě“