Měšťanský pivovar (Mauthnerova sladovna)
O historii původního měšťanského pivovaru v Hodoníně toho není zatím příliš známo. Více poznatků je k dispozici o tom, co bylo potom… Pokračovat ve čtení “Historické pivovary v Hodoníně”
Rubrika se věnuje historickým pivovarům i sladovnám na východní Moravě, jejich vzniku, provozu i konzumaci nádherného zlatavého nápoje.
O historii původního měšťanského pivovaru v Hodoníně toho není zatím příliš známo. Více poznatků je k dispozici o tom, co bylo potom… Pokračovat ve čtení “Historické pivovary v Hodoníně”
Úplně první poznámka o pivovaru v Břeclavi je v urbáři lichtenštejnských statků z roku 1414. To už ale fungoval a dá se tak předpokládat, že vznikl někdy v druhé polovině čtrnáctého století. Pokračovat ve čtení “Lichtenštejnský pivovar v Břeclavi”
Osada Kojetín vznikla při obchodní cestě z Olomouce do Kroměříže. První písemná zmínka je z roku 1233, kdy se v listině moravského knížete Přemysla píše o „újezdu kojetínském“. Brzy po založení se vesnice spolu s některými okolními obcemi dostaly do držení pražského biskupství, které trvalo až do doby husitského hnutí. Pokračovat ve čtení “Pivovary v Kojetíně”
V historii města Lipník jsou některá bílá místa. Mezi nejpodstatnější patří fakt, že se nedochovaly přesné zprávy o založení Lipníku, ani zakládací listiny či udělení městských práv včetně práva várečného. Pokud však zalistujeme v záznamech lipenského primátora Martina Zikmundka, tak se dozvíme, že práva várečného se městu dostalo za panování pánů z Kravař, tedy v předhusitské době. Pokračovat ve čtení “Historické pivovary v Lipníku nad Bečvou”
Zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku znamenala, že se toto území stalo přirozenou křižovatkou stezek vedoucích z Moravy do severní a severovýchodní Evropy, do Slezska, do Pováží. Pokračovat ve čtení “Historické pivovary v Hranicích”
Pro výrobu piva je velmi důležitou surovinou voda. Listina vydaná dne 6. ledna roku 1501 dokládá právo měšťanům používat vodu z řeky Ostravice. Později vzniká síť koryt a rybníků, která je nejen důležitá pro pivovarníky, ale pro veškeré hospodářství a řemesla. Olomoucký biskup Jan XVI. Dubravius daroval městu roku 1547 dva pivovary s příslušenstvím. Nacházely se v místech dnešního Masarykova náměstí a Solné ulice. Současně s nimi udělil právo varu a šenku piva. Toto právo následně naposledy stvrdil konfirmační listinou v roce 1795 císař František II. Pokračovat ve čtení “Historické pivovary Moravské Ostravy”
Šenkování piva a vína bylo i v tomto městě povoleno pouze majitelům privilegovaných šenkovních domů na náměstí. Právovárečné domy ve městě Příboru byly při šenku piva označeny chmelovým věncem. Dne 1. června 1555 povoluje olomoucký biskup Marek Khuen městu Příboru právo vařit a šenkovat pivo 44 právovárečným domům za roční plat 12 grošů. Pokračovat ve čtení “Historické pivovary v Příboru”
Šenkování piva ve Frenštátu probíhalo formou pořádky. Vždy daný právovárečný měšťan vyvěsil chmelový věnec a korbel. Zmínky o prvním pivovaru pochází již z listiny vydané roku 1445. Po husitských válkách, v roce 1445, předstoupili před Jana Čapka ze Sán, který měl hukvaldské panství v zástavě, fojt, purkmistr a konšelé Frenštátu, žádající jej o obnovení svých dřívějších práv a svobod. Pokračovat ve čtení “Pivovary ve Frenštátu pod Radhošťem”
Pivovarnictví této vsi – následně městečka se vyvíjelo zcela odlišně než v ostatních městech hukvaldského panství. Do roku 1754 byl Frýdlant zásobován pivem z hukvaldského vrchnostenského pivovaru, stejně jako ostatní poddanské vsi hukvaldského panství. V tomto roce (1754) se však situace změnila díky vybudování nového vrchnostenského pivovaru ve Frýdlantu. Pokračovat ve čtení “Historický pivovar ve Frýdlantu nad Ostravicí”
Nejstarší prameny vážící se k městu Přerovu dosvědčují, že ačkoli Přerov nebyl ještě počátkem 11. století městem, je jisté, že byl již tehdy středem zeměpanského hradského obvodu a důležitým správním střediskem. Pokračovat ve čtení “Historie pivovarnictví v Přerově”