Severní dráha císaře Ferdinanda je první moravskou železniční tratí, která umožnila skutečně hromadný transport lidí i materiálu mezi severní oblastí Rakousko-Uherska a Vídní. Do jejího vybudování existovala pouze animální přeprava v podobě potahů dobytkem. Zároveň je první železnicí v českých i rakouských zemích, plně obsluhovanou parními lokomotivami. Dříve zde existovaly pouze dvě koněspřežné železnice, první vedoucí z Českých Budějovic do Lince (r. 1827) a druhá z Prahy na Kladensko a Plzeňsko, tzv. Pražsko-lánská koněspřežka (r. 1830). Severní dráha dnes nese označení jako trať 330 (Břeclav – Přerov) a 270 (Přerov–Buhumín) a je součástí 2. tranzitního koridoru. Pokračovat ve čtení „Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB)“
Historie železnice na Moravě
Nástup rozvoje železniční sítě v Evropě souvisí s počátkem průmyslové revoluce v Evropě a samozřejmě s vynalezením jejího hnacího mechanismu, tedy parního stroje. Expanze získávání surovin a zbožní výroby během průmyslové revoluce znamenala samozřejmě také výrazně vzrůstající objem dopravy, jak regionální, tak i nadregionální. Docházelo rovněž k převratným změnám v oblasti dopravy. Podstata těchto změn spočívala právě ve vytvoření kvalitativně nového dopravního systému – železnice, který se technicky opíral o sílu parního stroje. Počátky revoluční proměny dopravy na Moravě spadají přibližně do poloviny 30. let 19. století, kdy byla zahájena příprava a došlo ke stavbě první parostrojní železnice [1]. Pokračovat ve čtení „Historie železnice na Moravě“
Baťův kanál
Baťův kanál neboli Průplav Otrokovice–Rohatec je historická vodní cesta vybudovaná v letech 1935—1938 v délce 52 km, která spojovala Otrokovice s Rohatcem. Částečně vede po řece Moravě (25,4 km), jinak uměle vyhloubenými kanály (23,7 km) s řadou pohyblivých jezů, plavebními komorami (14) a dalšími vodními stavbami s celkovým převýšením vodní cesty 18,6 m. Na trase je celkem 23 mostů [1].