Karpatské dubohabřiny (Svaz Carpinion)
Fytocenologie: Svaz Carpinion Issler 1931: Carici pilosae-Carpinetum betuli Neuhäusl et Neuhäuslová 1964
Lesnická typologie: 2I5 Uléhavá kyselá buková doubrava se třtinou rákosovitou na plošinách a mírných svazích, PLO 36 2S Svěží buková doubrava (2 – biková s ostřicí prstnatou na plošinách a svazích, PLO 37 a 38, 5 – biková s lipnicí hajní na svazích a hřbetech, PLO 36, 9 – svahová, PLO 36), 2H Hlinitá buková doubrava (2 – s ostřicí chlupatou na mírných svazích, PLO 36, 37 a 38, 3 – s ostřicí chlupatou na plochých hřbetech, PLO 36, 37 a 38, 4 – s ostřicí horskou na mírných svazích, PLO 36, 37 a 38, 7 – oglejená v mělkých prohybech plošin, PLO 36, 8 – strdivková, PLO 36 a 38, 9 – svahová, PLO 36), 2B Bohatá buková doubrava (2 – strdivková na svazích, PLO 36 a 38, 4 – válečková na svazích, PLO 36, 37 a 38, 5 – s ostřicí chlupatou a strdivkou, PLO 36, 6 – strdivková na hřebenech, PLO 36, 37 a 38), 2O5 (Jedlo)buková doubrava ostřicová na sníženinách plošin a hřbetech, PLO 37
Pokračovat ve čtení „Karpatské dubohabřiny (Svaz Carpinion)“
Polonské dubohabřiny (Svaz Carpinion)
Fytocenologie: Svaz Carpinion Issler 1931: Tilio cordatae-Carpinetum betuli Traczyk 1962
Lesnická typologie: 3F1 Svahová dubová bučina kapradinová, 3C Vysýchavá dubová bučina (1 – biková teplomilná, 2 – lipnicová, 9 – lipnicová na příkrých svazích), 3S1 Svěží dubová bučina šťavelová, 3H Hlinitá dubová bučina (5 – oglejená, 6 – na pískoštěrkovitých morénách), 3D5 Obohacená dubová bučina s ostřicí chlupatou.
Dubohabřiny
Dubohabřiny jsou tvořeny habrem obecným (Carpinus betulus) a dubem zimním (Quercus petraea agg.) nebo dubem letním (Q. robur), v podúrovni stromového patra s častou příměsí lípy srdčité (Tilia cordata) nebo javoru babyky (Acer campestre). Podle způsobu obhospodařování v minulosti a podle vlhkosti půdy kolísá podíl hlavních dřevin od porostů čistě habrových přes smíšené k čistě dubovým. Pokračovat ve čtení „Dubohabřiny“
Měkké luhy nížinných řek (Svaz Salicion albae)
Fytocenologie: Svaz Salicion albae Soó 1930: Salicetum albae Issler 1926
Lesnická typologie: 1U2 Vrbový (vrbotopolový) luh
Pokračovat ve čtení „Měkké luhy nížinných řek (Svaz Salicion albae)“
Tvrdé luhy nížinných řek (Svaz Alnion incanae)
Fytocenologie: Svaz Alnion incanae Pawłowski et al. 1928: Querco-Populetum Neuhäuslová-Novotná 1965, Querco-Ulmetum Issler 1926 (= Ficario vernae-
Ulmetum campestris Knapp ex Medwecka-Kornaś 1952), Fraxino-Populetum Jurko 1958, Fraxino pannonicae-Ulmetum Aszód 1936 corr. Soó 1963, Pruno padi-Quercetum roboris Neuhäuslová et Kučera 2004
Lesnická typologie: 1L Jilmový luh, 1U1 Topolový luh kopřivový
Pokračovat ve čtení „Tvrdé luhy nížinných řek (Svaz Alnion incanae)“
Údolní jasanovo-olšové luhy (Svaz Alnion incanae, Salicion triandrae)
Fytocenologie: Svaz Alnion incanae Pawłowski et al. 1928: Pruno padi-Fraxinetum excelsioris Oberdofer 1953, Stellario nemorum-Alnetum glutinosae Lohmeyer 1957, Arunco sylvestris-Alnetum glutinosae Tüxen 1957, Carici remotae-Fraxinetum excelsioris Koch ex Faber 1936, Piceo abietis-Alnetum glutinosae Mráz 1959. – Svaz Salicion triandrae Müller et Görs 1958: Chaerophyllo hirsuti-Salicetum fragilis Müller et Görs 1958 p. p.
Lesnická typologie: 1T9 Smrková olšina, 1G1 Vrbová olšina lužní, 2L Potoční luh, 3L Jasanová olšina, 3U1 Javorová jasenina bršlicová na hlinitém deluviu, PLO 36, a v úžlabinách, PLO 37, 5L Montánní (jasanová) olšina
Pokračovat ve čtení „Údolní jasanovo-olšové luhy (Svaz Alnion incanae, Salicion triandrae)“
Horské olšiny s olší šedou (Svaz Alnion incanae)
Fytocenologie: Svaz Alnion incanae Pawłowski et al. 1928: Alnetum incanae Lüdi 1921, společenstvo Betula pubescens-Alnus incana sensu Sádlo et Bufková 2002
Lesnická typologie: 6L Luh olše šedé
Pokračovat ve čtení „Horské olšiny s olší šedou (Svaz Alnion incanae)“
Mokřadní olšiny (Svaz Alnion glutinosae)
Fytocenologie: Svaz Alnion glutinosae Malcuit 1929: Thelypterido palustris-Alnetum glutinosae Klika 1940, Carici elongatae-Alnetum glutinosae Schwickerath 1933, Carici acutiformis-Alnetum glutinosae Scamoni 1935
Lesnická typologie: 1T Březová olšina (1 – bezkolencová, 2 – ostřicová, 3 – slatinná, 4 – vátých písků), 1G Vrbová olšina (2 – mokřadní, 3 – iniciální stadia, 4 – přechodná s jasanem)
Pokračovat ve čtení „Mokřadní olšiny (Svaz Alnion glutinosae)“
Lužní lesy
Lužní lesy jsou tvořeny stromy snášejícími dočasné zamokření půdy, zejména olšemi (Alnus glutinosa a A. incana), jasany (Fraxinus angustifolia subsp. danubialis a F. excelsior), jilmy (Ulmus laevis a U. minor), dubem letním (Quercus robur), stromovými vrbami (Salix alba a S. fragilis) a domácími druhy topolů (Populus alba a P. nigra). Pokračovat ve čtení „Lužní lesy“