Acidofilní teplomilné doubravy (Svaz Genisto germanicae-Quercion)

Fytocenologie: Svaz Quercion petraeae Zólyomi et Jakucs ex Jakucs 1960: Sorbo torminalis-Quercetum petraeae Svoboda ex Blažková 1962, Genisto pilosae-Quercetum petraeae Zólyomi et al. ex Soó 1963, Asplenio cuneifolii-Quercetum petraeae Chytrý et Horák 1997. – Svaz Genisto germanicae-Quercion Neuhäusl et Neuhäuslová-Novotná 1967: Viscario vulgaris-Quercetum petraeae Stöcker 1965
Lesnická typologie: 1Z Zakrslá doubrava (1 – tolitová, 2 – s ostřicí nízkou, 3 – kostřavová, 7 – s válečkou prapořitou), 1C1 Suchá doubrava biková teplomilná (ochuzená), 1K Kyselá doubrava (1 – kostřavová, 2 – kostřavová s kručinkou chlupatou, 4 – metlicová, 5 – psinečková, 7 – biková, 9 – svahová)

Pokračovat ve čtení „Acidofilní teplomilné doubravy (Svaz Genisto germanicae-Quercion)“

Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy (Svaz Quercion petraeae)

Fytocenologie: Svaz Quercion petraeae Zólyomi et Jakucs ex Jakucs 1960: Potentillo albae-Quercetum Libbert 1933, Brachypodium pinnatum-Quercus robur spol.
Lesnická typologie: 1X Dřínová doubrava (3 – na rankeru, 5 – s habrem na svazích a svahových žebrech, PLO 36 a 38), 1Z Zakrslá (habrová) doubrava (7 – s válečkou prapořitou, 8 – lipnicová), 1C Suchá habrová doubrava, 1I Uléhavá habrová doubrava, 1H Sprašová habrová doubrava, 1B Bohatá habrová doubrava (1 – lipnicová s ostřicí horskou, 4 – srhová), 1D Obohacená habrová doubrava (4 – konvalinková, 6 – strdivková, 8 – válečková na jílech), 1W Bohatá habrová doubrava vápencová, 1O Lipová doubrava, 2Z Zakrslá buková doubrava (4 – s válečkou prapořitou, 8 – lipnicová), 2A9 Javorobuková doubrava, PLO 10, 2C Vysýchavá buková doubrava, 2S Svěží buková doubrava, 2H Hlinitá buková doubrava, 2B Bohatá buková doubrava, 2W Vápencová buková doubrava

Pokračovat ve čtení „Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy (Svaz Quercion petraeae)“

Teplomilné doubravy

Světlé lesy s dubem zimním (Quercus petraea agg.), dubem letním (Q.  robur), šipákem (Q. pubescens) a na jižní Moravě vzácně i s dubem cerem (Q. cerris). Jiné druhy stromů (např. Acer campestre, Carpinus betulusSorbus  torminalis) jsou vzácně přimíšeny v nižší úrovni stromového patra. Keřové patro je dobře vyvinuté a druhově bohaté, v přezvěřených porostech, zejména v oborách, však může i chybět. Pokračovat ve čtení „Teplomilné doubravy“

Acidofilní bučiny (Svaz Luzulo-Fagion sylvaticae)

Fytocenologie: Svaz Luzulo-Fagion sylvaticae Lohmeyer et Tüxen in Tüxen 1954: Luzulo luzuloidis-Fagetum sylvaticae Meusel 1937, Calamagrostio villosae-Fagetum sylvaticae Mikyška 1972, Calamagrostio arundinaceae-Fagetum sylvaticae Sýkora 1972, Dryopterido dilatatae-Fagetum sylvaticae Kučera et Jirásek 1994, Luzulo-Abietetum albae Oberdorfer 1957. – Svaz Alnion incanae Pawłowski et al. 1928: Carici-Quercetum Neuhäusl in Mikyška et al. 1968
Lesnická typologie: 3Z Zakrslá dubová bučina (kromě 3Z8), 3Y Skeletová dubová bučina, 3N Kamenitá kyselá dubová bučina, 3M Chudá dubová bučina, 3I Uléhavá kyselá dubová bučina, 3K Kyselá dubová bučina, 3S8 Svěží dubová bučina ochuzená, 3O Jedlodubová bučina (6 – šťavelová, 7 – ostřicová, 8 – s metlicí trsnatou), 4Z Zakrslá bučina (kromě 4Z8), 4Y Skeletová bučina, 4N Kamenitá kyselá bučina, 4M Chudá bučina, 4I Uléhavá kyselá bučina, 4K Kyselá bučina, 4S5 Svěží bučina ochuzená, 4O Svěží dubová jedlina, 4P Kyselá dubová jedlina, 4Q Chudá dubová jedlina, 4G Podmáčená dubová jedlina, 5Z Zakrslá jedlová bučina (kromě 5Z8), 5Y Skeletová jedlová bučina, 5N Kamenitá kyselá jedlová bučina, 5M Chudá jedlová bučina, 5I Uléhavá kyselá jedlová bučina, 5K Kyselá jedlová bučina, 5S6 Svěží jedlová bučina ochuzená, 5O Svěží (buková) jedlina (1 – šťavelová, 2 – ostřicová), 5P Kyselá jedlina, 5Q Chudá jedlina, 5T Podmáčená chudá jedlina, 5G Podmáčená jedlina, 6Z Zakrslá smrková bučina (kromě 6Z8 na čedičích, PLO 4, 5, 18, 19 a 21), 6Y Skeletová smrková bučina, 6N Kamenitá kyselá smrková bučina, 6M Chudá smrková bučina, 6I Uléhavá kyselá smrková bučina, 6K Kyselá smrková bučina, 6S4 Svěží smrková bučina ochuzená, 6O Svěží smrková jedlina, 6P Kyselá smrková jedlina, 6Q Chudá smrková jedlina

Pokračovat ve čtení „Acidofilní bučiny (Svaz Luzulo-Fagion sylvaticae)“

Květnaté bučiny (Svaz Fagion sylvaticae)

Fytocenologie: Svaz Fagion sylvaticae Luquet 1926: Tilio platyphylli-Fagetum sylvaticae Klika 1939, Tilio cordatae-Fagetum sylvaticae Mráz 1960, Melico unifl orae-Fagetum sylvaticae Seibert 1954, Carici pilosae-Fagetum sylvaticae Oberdorfer 1957, Dentario enneaphylli-Fagetum sylvaticae Oberdorfer ex Matuszkiewicz et Matuszkiewicz 1960, Dentario glandulosae-Fagetum sylvaticae Matuszkiewicz ex Guzikowa et Kornaś 1969, Violo reichenbachianae-Fagetum sylvaticae Moravec 1979, Festuco  altissimae-Fagetum sylvaticae Schlüter in Grüneberg et Schlüter 1957, Galio rotundifolii-Abietetum albae Wraber (1955) 1959
Lesnická typologie: 3X Dřínová bučina (na čedičích, PLO 4), 3Z8 Zakrslá dubová bučina lipnicová, 3F Svahová dubová bučina, 3A Lipodubová bučina (kromě 3A9), 3C Vysýchavá dubová bučina (kromě 3C4), 3S Svěží dubová bučina (kromě 3S8), 3H Hlinitá dubová bučina (viz také L3.2), 3B Bohatá dubová bučina, 3D Obohacená dubová bučina, 3V Vlhká dubová bučina, 3O Jedlodubová bučina (kromě 3O6, 3O7 a 3O8), 4Z8 Zakrslá bučina lipnicová, 4F Svahová bučina, 4A Lipová bučina (kromě 4A9), 4C Vysýchavá bučina (kromě 4C1), 4S Svěží bučina (kromě 4S5), 4H Hlinitá bučina, 4B Bohatá bučina, 4D Obohacená bučina, 4V Vlhká bučina, 4O Svěží dubová jedlina, 5Z8 Zakrslá jedlová bučina živná, 5F Svahová jedlová bučina, 5A Klenová bučina, 5C  Vysýchavá jedlová bučina, 5S Svěží jedlová bučina (kromě 5S6), 5H Hlinitá jedlová bučina, 5B Bohatá jedlová bučina, 5D Obohacená jedlová bučina, 5V Vlhká jedlová bučina, 5O Svěží (buková) jedlina (kromě 5O1 a 5O2), 6Z8 Zakrslá smrková bučina živná (na čedičích, PLO 4, 5, 18, 19 a 21), 6F Svahová smrková bučina, 6S Svěží smrková bučina (kromě 6S4), 6H Hlinitá smrková bučina, 6B Bohatá smrková bučina, 6D Obohacená smrková bučina, 6V Vlhká smrková bučina

Pokračovat ve čtení „Květnaté bučiny (Svaz Fagion sylvaticae)“

Bučiny

Bučiny jsou listnaté nebo smíšené lesy středních až vyšších poloh s dominantním bukem lesním (Fagus sylvatica) a někdy s příměsí dalších mezofilních listnáčů (např. Acer pseudoplatanusTilia cordata) nebo jehličnanů (Abies albaPicea abies). Pokračovat ve čtení „Bučiny“

Suťové lesy (Svaz Tilio-Acerion)

Fytocenologie: Svaz Tilio-Acerion Klika 1955: Aceri pseudoplatani-Carpinetum betuli Klika 1941, Lunario redivivae-Aceretum Schlüter in Grüneberg et Schlüter 1957, Phyllitido scolopendrii-Fraxinetum excelsioris Schwickerath 1938, Arunco sylvestris-Aceretum pseudoplatani Moor 1952, Mercuriali perennis-Fraxinetum excelsioris (Klika 1942) Husová in Moravec et al. 1982, Seslerio albicantis-Tilietum cordatae Chytrý et Sádlo 1997
Lesnická typologie: 1J Habrová javořina, 1A Javorohabrová doubrava (kromě 1A9, PLO 35), 2A Javorobuková doubrava, 3J Lipová javořina, 3U Javorová jasenina, 5J Suťová (jilmojasanová) javořina, 5U Vlhká jasanová javořina, 6J Suťová jilmovosmrková javořina

Pokračovat ve čtení „Suťové lesy (Svaz Tilio-Acerion)“