Fytocenologie: Svaz Salicion albae Soó 1930: Salicetum albae Issler 1926
Lesnická typologie: 1U2 Vrbový (vrbotopolový) luh
Pokračovat ve čtení „Měkké luhy nížinných řek (Svaz Salicion albae)“
Tvrdé luhy nížinných řek (Svaz Alnion incanae)
Fytocenologie: Svaz Alnion incanae Pawłowski et al. 1928: Querco-Populetum Neuhäuslová-Novotná 1965, Querco-Ulmetum Issler 1926 (= Ficario vernae-
Ulmetum campestris Knapp ex Medwecka-Kornaś 1952), Fraxino-Populetum Jurko 1958, Fraxino pannonicae-Ulmetum Aszód 1936 corr. Soó 1963, Pruno padi-Quercetum roboris Neuhäuslová et Kučera 2004
Lesnická typologie: 1L Jilmový luh, 1U1 Topolový luh kopřivový
Pokračovat ve čtení „Tvrdé luhy nížinných řek (Svaz Alnion incanae)“
Údolní jasanovo-olšové luhy (Svaz Alnion incanae, Salicion triandrae)
Fytocenologie: Svaz Alnion incanae Pawłowski et al. 1928: Pruno padi-Fraxinetum excelsioris Oberdofer 1953, Stellario nemorum-Alnetum glutinosae Lohmeyer 1957, Arunco sylvestris-Alnetum glutinosae Tüxen 1957, Carici remotae-Fraxinetum excelsioris Koch ex Faber 1936, Piceo abietis-Alnetum glutinosae Mráz 1959. – Svaz Salicion triandrae Müller et Görs 1958: Chaerophyllo hirsuti-Salicetum fragilis Müller et Görs 1958 p. p.
Lesnická typologie: 1T9 Smrková olšina, 1G1 Vrbová olšina lužní, 2L Potoční luh, 3L Jasanová olšina, 3U1 Javorová jasenina bršlicová na hlinitém deluviu, PLO 36, a v úžlabinách, PLO 37, 5L Montánní (jasanová) olšina
Pokračovat ve čtení „Údolní jasanovo-olšové luhy (Svaz Alnion incanae, Salicion triandrae)“
Horské olšiny s olší šedou (Svaz Alnion incanae)
Fytocenologie: Svaz Alnion incanae Pawłowski et al. 1928: Alnetum incanae Lüdi 1921, společenstvo Betula pubescens-Alnus incana sensu Sádlo et Bufková 2002
Lesnická typologie: 6L Luh olše šedé
Pokračovat ve čtení „Horské olšiny s olší šedou (Svaz Alnion incanae)“
Mokřadní olšiny (Svaz Alnion glutinosae)
Fytocenologie: Svaz Alnion glutinosae Malcuit 1929: Thelypterido palustris-Alnetum glutinosae Klika 1940, Carici elongatae-Alnetum glutinosae Schwickerath 1933, Carici acutiformis-Alnetum glutinosae Scamoni 1935
Lesnická typologie: 1T Březová olšina (1 – bezkolencová, 2 – ostřicová, 3 – slatinná, 4 – vátých písků), 1G Vrbová olšina (2 – mokřadní, 3 – iniciální stadia, 4 – přechodná s jasanem)
Pokračovat ve čtení „Mokřadní olšiny (Svaz Alnion glutinosae)“
Lužní lesy
Lužní lesy jsou tvořeny stromy snášejícími dočasné zamokření půdy, zejména olšemi (Alnus glutinosa a A. incana), jasany (Fraxinus angustifolia subsp. danubialis a F. excelsior), jilmy (Ulmus laevis a U. minor), dubem letním (Quercus robur), stromovými vrbami (Salix alba a S. fragilis) a domácími druhy topolů (Populus alba a P. nigra). Pokračovat ve čtení „Lužní lesy“
Vývoj vegetace v holocénu
Holocén (8 300 před naším letopočtem po současnost) je obdoba doby meziledové (interglaciál). Dělí se na 7 různých období podle klimatických výkyvů. Došlo v něm k nástupu a šíření teplomilné vegetace. Pokračovat ve čtení „Vývoj vegetace v holocénu“
Vývoj vegetace ve svrchním pleistocénu
Pleistocén byla klimaticky nestálá doba trvající od 1,81 Ma (1,8 milion let před současností do 8 300 BC (let před naším letopočtem) . Základním znakem je střídání chladných období – glaciálů a vlhčích a teplejších meziledových období – interglaciálů. Počet chladných období je již přes sto let předmětem bouřlivých diskusí, nejčastěji jsou uváděny čtyři výrazně chladná období. Ani tyto glaciály však nebyly klimaticky jednotné a dělí se dále na velmi chladné stadiály s mírnějšími interstadiály. Pokračovat ve čtení „Vývoj vegetace ve svrchním pleistocénu“
Historie botanických výzkumů v moravských Karpatech
Ve shodě s historickým vývojem botanických disciplín, které mají bezprostřední vztah k určitému regionu, začíná také botanický výzkum Moravy floristikou. Jejím studijním objektem je flóra (květena), tj. úhrn rostlin, které se vyskytují na daném území. Mnohem později, teprve v prvních desetiletích 20. století, se u nás vedle studia květeny začíná rozvíjet výzkum vegetace (rostlinstva); tak označujeme soubor rostlinných společenstev, která se vyskytují na daném území v určitém typu přírodního prostředí. Pokračovat ve čtení „Historie botanických výzkumů v moravských Karpatech“
Fytochorion 99 – Moravskoslezské Beskydy
Fytochorion leží v submontánním až supramontánním vegetačním stupni. Jedná se o jediný fytochorion karpatského oreofytika na území České republiky. Je budován křídovým souvrstvím godulského vývoje s příkrovovou stavbou (převážně pískovci). Fytochorion leží v chladné klimatické oblasti, převážná část území leží v CH7, část v CH6, jen vyšší hřbety v nejchladnější CH4. Lesnatého území se pastevecká kolonizace v 16. století dotkla jen zřídka. I dnes je jádro fytochorionu jen řídce osídleno a na samotách se udržuje pastevecký horský typ hospodaření. Pokračovat ve čtení „Fytochorion 99 – Moravskoslezské Beskydy“