Geomorfologický podcelek Boleradická vrchovina je plochá vrchovina o rozloze 153 km2 , střední výšce 255 m a středním sklonu 5°04´. Oblast na SV hraničí s Dambořickou vrchovinou, na V s Mutěnickou pahorkatinou, j. hranici tvoří Hustopečská pahorkatina a z. hranici tvoří Dyjsko-svratecký úval. Boleradická vrchovina leží se v jz. části Ždánického lesa. Pokračovat ve čtení “Boleradická vrchovina”
Dambořická vrchovina
Geomorfologický podcelek Dambořická vrchovina je plochá vrchovina o rozloze 282 km2, střední výšce 285 m a středním sklonu 4°57´. Ze S a SV je vymezena řekami Litavou a Kyjovkou od Litenčické pahorkatiny, na J hraničí s Kyjovskou pahorkatinou, na JZ s Boleradickou vrchovinou a na Z s Dyjsko-svrateckým úvalem (Vyškovská brána). Dambořická vrchovina leží v sv. části Ždánického lesa. Pokračovat ve čtení “Dambořická vrchovina”
Litenčická pahorkatina
Geomorfologický celek Litenčická pahorkatina je členitá pahorkatina o rozloze 561 km2, střední výšce 294 m a středním sklonu 3°44´. Na Z je vymezena Vyškovskou bránou, na S Hornomoravským úvalem (obě jednotky spadají pod Západní Vněkarpatské sníženiny) a blízkostí řek Hané a Moravy. Na V je Zdouneckou brázdou oddělena od Chřibů, na J je od Ždánického lesa vymezena údolím říčky Litavy. Litenčická pahorkatina se nachází v s. části geomorfologické podsoustavy Středomoravské Karpaty. Pokračovat ve čtení “Litenčická pahorkatina”
Bučovická pahorkatina
Geomorfologický podcelek Bučovická pahorkatina je členitá pahorkatina o rozloze 398 km2, střední výšce 282 m a středním sklonu 3°29´. Oblast je vymeza z J údolím říčky Litavy od Ždánického lesa, ze Z Vyškovskou bránou, ze S Hornomoravským úvalem a z V masívem Orlovické vrchoviny a sníženinou Zdounecké brázdy. Bučovická pahorkatina prstencovitě vyplňuje z j., z. a s. části vnější okraj Litenčické pahorkatiny a obepíná tak vyšší georeliéf Orlovické vrchoviny. Pokračovat ve čtení “Bučovická pahorkatina”
Orlovická vrchovina
Orlovická vrchovina je členitá vrchovina s rozlohou 119 km2, střední výškou 346 m a středním sklonem 4°42´. Na J, Z a S ji obepíná Bučovická pahorkatina, z V je vymezena Zdouneckou brázdou. Orlovická vrchovina leží ve střední části Litenčické pahorkatiny. Pokračovat ve čtení “Orlovická vrchovina”
Zdounecká brázda
Zdounecká brázda je úzká a tektonicky podmíněná deprese o rozloze 45 km2, střední výšce 255 m a středním sklonu 3°16´. Ze SZ je vymezena Orlovickou vrchovinou a Bučovickou pahorkatinou a ze SV Středomoravskou nivou. Z JV se nad Zdouneckou brázdou prudce zvedají svahy Chřibů. Zdounecká brázda leží v sv. části Litenčické pahorkatiny. Pokračovat ve čtení “Zdounecká brázda”
Chřiby
Poloha a vymezení
Chřiby jsou členitá vrchovina o rozloze 329 km2, střední výšce 343 m a středním sklonu 7°00´. Pohoří má přibližně oválný tvar o rozměrech cca 35 × 10 km, který je orientován delší osou od JZ k SV. Chřiby leží ve stř. až sv. části geomorfologické podsoustavy Středomoravské Karpaty. V rámci Středomoravských Karpat mají Chřiby nejvyšší a nejvýrazněji členěný reliéf [1]. Pokračovat ve čtení “Chřiby”
Stupavská vrchovina
Geomorfologický podcelek Stupavská vrchovina je členitá vrchovina o rozloze 209 km2, střední výšce 375 m a středním sklonu 7°47´. Oblast je na SV vymezena Halenkovickou vrchovinou (druhý podcelek v rámci Chřibů), na JV svým reliéfem terénu níže položenou Kyjovskou pahorkatinou a na Z a SZ Litenčickou pahorkatinou, respektive sníženinou Zdounecké brázdy. Stupavská vrchovina leží v jz. až stř. části geomorfologického celku Chřiby. Pokračovat ve čtení “Stupavská vrchovina”
Halenkovická vrchovina
Geomorfologický podcelek Halenkovická vrchovina je plochá vrchovina o rozloze 119 km2, střední výšce 283 m a středním sklonu 5°34´. Ze SZ je vymezena Zdouneckou brázdou, ze SV Hornomoravským úvalem a z JV Dolnomoravským úvalem. Z J až JZ je vymezena převyšující Stupavskou vrchovinou. Halenkovická vrchovina leží v sv. části Chřibů.
Kyjovská pahorkatina
Poloha a vymezení
Geomorfologický celek Kyjovská pahorkatina je členitá pahorkatina o rozloze 487 km2, střední výšce 235 m a středním sklonu 3°30´. Oblast má přibližně „klínovitý“ tvar o rozměrech cca 55 × 15 km, který je orientován delší osou od JZ k SV. Na JZ je vymezena Ždánickým lesem, na SZ až S ji převyšuje pohoří Chřibů. Východní a j. hranice je vymezena Dolnomoravským úvalem. Kyjovská pahorkatina se nachází v jv. části geomorfologické podsoustavy Středomoravské Karpaty. Pokračovat ve čtení “Kyjovská pahorkatina”