Geomorfologický podcelek Holešovská plošina je úpatní proluviální plošina o rozloze 97 km2, střední výšce 218 m a stř. sklonu 0°59´. Holešovská plošina leží v jih.–vých. části Hornomoravského úvalu. Oblast je na Z vymezena Středomoravskou nivou, na SV Kelčskou pahorkatinou, na V Hostýnskými vrchy a na J Vizovickou vrchovinou. Holešovská plošina leží v jih.–vých. části geomorfologického celku Hornomoravského úvalu. Pokračovat ve čtení “Holešovská plošina”
Jihomoravské Karpaty
Geomorfologická oblast Jihomoravské Karpaty (německy Österreichisch–Südmährische Karpaten) se rozprostírá na pomezí jižní Moravy a sev.—vých. Rakouska. Vytváří vrchovinné území o rozloze 81 km2, střední výšce 263 m a středním sklonu 5°28´. Pokračovat ve čtení “Jihomoravské Karpaty”
Mikulovská vrchovina
Geomorfologický celek Mikulovská vrchovina je součástí geomorfologické oblasti Jihomoravské Karpaty. Tvoří jej členitá vrchovina o rozloze oblasti je 81 km2, střední výšce 263 m a středním sklonu 5°28´. Pokračovat ve čtení “Mikulovská vrchovina”
Pavlovské vrchy
Geomorfologický podcelek Pavlovské vrchy má charakter členité vrchoviny o rozloze 44 km2, střední výšce 270 m a středním sklonu 5°59´. Ze Z a SZ hraničí s Dyjsko-svrateckým úvalem, ze SV se Středomoravskou nivou, z V a J s Valtickou pahorkatinou. Pavlovské vrchy leží v záp. části Mikulovské vrchoviny. Pokračovat ve čtení “Pavlovské vrchy”
Milovická pahorkatina
Geomorfologický podcelek Milovická pahorkatina je členitá pahorkatina o rozloze 37 km2, střední výšce 256 m a středním sklonu 4°51´. Na Z hraničí s Pavlovskými vrchy, na V hraničí s Valtickou pahorkatinou. Milovická pahorkatina leží ve vých. části Mikulovské vrchoviny. Pokračovat ve čtení “Milovická pahorkatina”
Severní Vněkarpatské sníženiny
Severní Vněkarpatské sníženiny (polsky Podkarpacie Północne) je geomorfologická podsoustava ležící na pomezí na severní Moravy, Slezska a jižního Polska. Na území České republiky představují území s nižším a méně členitým reliéfem v okolí Ostravy. Oblast má rozlohu 486 km2, střední výšku 244 m a střední sklon 1°38´. Severní Vněkarpatské sníženiny jsou součástí geomorfologické soustavy Vněkarpatské sníženiny. Pokračovat ve čtení “Severní Vněkarpatské sníženiny”
Ostravská pánev
Geomorfologický celek Ostravská pánev (polsky Kotlina Ostrawska) je součástí geomorfologické oblasti Západní vněkarpatské sníženiny. Leží na rozhraní severní Moravy, Slezska a jižního Polska. Tvoří jej rovina až plochá pahorkatina o rozloze 486 km2, střední výšce 244 m a středním sklonu 1°38´. Pokračovat ve čtení “Ostravská pánev”
Středomoravské Karpaty
Středomoravské Karpaty jsou geomorfologická oblast ležící na střední Moravě v geomorfologické subprovincii Vnější Západní Karpaty. Oblast má pahorkatinný až vrchovinný reliéf s rozlohou 1 877 km2, se střední výškou 282 m a středním sklonem 4°33´. Středomoravské Karpaty na Z sousedí s Dyjsko-svrateckým úvalem, na J a JV s Dolnomoravským úvalem, na S s Hornomoravským úvalem a na SZ s Vyškovskou bránou. Pokračovat ve čtení “Středomoravské Karpaty”
Ždánický les
Geomorfologický celek Ždánický les je plochá vrchovina ležící v jz. části geomorfologické podsoustavy Středomoravské Karpaty. Oblast má tvar protáhlého, šikmě orientovaného obdélníku s rozlohou 455 km2, střední výškou 271 m a středním sklonem 4° 54´. Na S je vymezena říčkou Litavou a za ní ležící Litenčickou pahorkatinou, na Z hraničí s Prackou pahorkatinou, která je součástí Dyjsko-svrateckého úvalu. Jižní hranici tvoří přechod do Dyjsko-moravské pahorkatiny, jv. hranici tvoří Kyjovská pahorkatina. Pokračovat ve čtení “Ždánický les”
Hustopečská pahorkatina
Geomorfologický podcelek Hustopečská pahorkatina je členitá pahorkatina o rozloze 39 km2, střední výšce 228 m a středním sklonu 3°56´. Oblast na SV hraničí s Boleradickou vrchovinou a na JZ s Dyjsko-moravskou pahorkatinou. Krátkou SZ hranici sousedí s Dyjsko-svrateckým úvalem. Hustopečská pahorkatina leží v jz. části Ždánického lesa. Pokračovat ve čtení “Hustopečská pahorkatina”