Vídeňská pánev je rozsáhlou neogenní vnitrohorskou pánví, která leží na styčné zóně Východních Alp a Západních Karpat. Z Rakouska, kterému náleží největší část jejího území, zasahuje na jv. Moravu a jz. Slovensko. Je asi 200 km dlouhá, 55 km široká, prostírá se od Gloggnitz (Dolní Rakousko) na JZ až k Napajedelské bráně na SV. Pokračovat ve čtení “Neogenní sedimenty vídeňské pánve”
Kvartérní sedimenty moravských Karpat
Kvartér je obdobím, kdy byly Vnější Západní Karpaty po ústupu moře z karpatské předhlubně a vídeňské pánve v průběhu terciéru výhradně souší. Základním znakem je střídání chladných období — glaciálů (ledových dob), význačných mohutným rozšířením ledovců, s mnohem teplejšími a vlhčími obdobími meziledovými — interglaciály. Pokračovat ve čtení “Kvartérní sedimenty moravských Karpat”
Mineralogické poměry moravských Karpat
Mineralogické poměry v oblasti moravských Karpat lze obecně označit za spíše méně rozmanité. Rozhodujícím faktorem je naprostá převaha hornin, které byly vytvořeny flyšovou nebo flyšoidní sedimentací bez následné termické přeměny. Pokračovat ve čtení “Mineralogické poměry moravských Karpat”
Nerosty exotických hornin proterozoického a paleozoického stáří
Nerosty exotických hornin proterozoického a paleozoického stáří (starohory—prvohory) byly zavlečeny při alpinském vrásnění do mladších útvarů, může se jednat také o valouny až balvany v paleogenních polymiktních slepencích tzv. divokého flyše. Pokračovat ve čtení “Nerosty exotických hornin proterozoického a paleozoického stáří”
Nerosty druhohorních hornin
Mohutné druhohorní uloženiny Vnějších Západních Karpat zahrnují u nás sedimenty triasu, jury a křídy. Pokračovat ve čtení “Nerosty druhohorních hornin”
Nerosty flyšových hornin
Flyšové sedimenty nevynikají pestrostí mineralogického složení. Jedná se z velké části o splachy z přilehlých kontinentů a jejich minerální složení proto odráží skladbu hornin v povodí velkých řek a při pobřeží. Pokračovat ve čtení “Nerosty flyšových hornin”
Nerosty pískovců
Pískovec je zpevněný klastický sediment, jehož nejcharakterističtější složkou jsou zrna pískové frakce (tj. 0,06 až 2 mm velké), jichž má být nejméně 25 % (podle jiných klasifikací 50 %). Pokračovat ve čtení “Nerosty pískovců”
Nerosty valounů a slepenců
Slepence tvoří výplně bývalých podmořských kanálů a představují sedimenty podmořských sesuvů. Slepence s ostrohrannými úlomky hornin se označují jako brekcie. Pokračovat ve čtení “Nerosty valounů a slepenců”
Nerosty jílovců
Jílovce se ve flyšových sedimentech většinou střídají s pískovci a prachovci v turbiditních rytmech. Pokračovat ve čtení “Nerosty jílovců”
Nerosty flyšových vápenců a dolomitů
Vápenec je usazená hornina, jejíž hlavní složkou je uhličitan vápenatý (CaCO3). Pokračovat ve čtení “Nerosty flyšových vápenců a dolomitů”