Krajinná sféra vždy poutala pozornost odborníků různých zaměření, kteří její dílčí složky třídí do prostorových jednotek. Jejich kvalitativní charakter a časoprostorová trvalost odpovídají účelu vymezení a především specializaci zpracovatelů. Zatímco monotematické klasifikace geografické sféry jsou poměrně běžné, komplexní klasifikace krajiny zohledňující více jejích složek jsou zpracovávány spíše ojediněle. Do značné míry je to způsobeno základními atributy krajiny jako předmětu klasifikace – její složitostí, relativní vnitřní heterogenitou a časoprostorovou proměnlivostí. Pokračovat ve čtení „Typologie krajiny“
Čejčsko-zaječská jednotka
Čejčsko-zaječská jednotka je jednou z dílčích geologických jednotek vnější skupiny flyšových příkrovů Vnějších Západních Karpat. Je odkryta podél východního okraje ždánické jednotky a západního okraje magurského příkrovu na jižní Moravě. Pokračovat ve čtení „Čejčsko-zaječská jednotka“
Waschberg–ždánicko–podslezská jednotka
Waschberg–ždánicko–podslezská jednotka je nově vymezená jednotka vnější skupiny příkrovů (Picha et al. 2006), která obsahuje už dříve popsané jednotky: ždánickou jednotku a podslezskou jednotku na českém území a zónu waschbergu v Rakousku a na jižní Moravě. Pokračovat ve čtení „Waschberg–ždánicko–podslezská jednotka“
Bezkydy (Moravské Karpaty) – výpis z hesla dle Ottova slovníku naučného
Bezkydy, Beskydy: 1) B. čili Moravské Karpaty, pohoří táhnoucí se z Uher od Skalice směrem severových. mezi Moravou a Uhrami až ku pramenům Horní a Dolní Bečvy a Ostravice. Sluje též Bílými Karpaty dle vápence, z něhož je složeno, ač pískovec valně převládá. Na stranu uherskou kloní se hory tyto příkře a jen některé průsmyky, jako u Starého Hrozenkova, Brumova (vlárský) a u Lisy, usnadňují spojení Moravy se Slovenskem. Pokračovat ve čtení „Bezkydy (Moravské Karpaty) – výpis z hesla dle Ottova slovníku naučného“
4.5 Dyjsko-moravský bioregion
Poloha a základní údaje
Bioregion leží na jihu jižní Moravy, zabírá široké nivy – osy geomorfologických celků Dyjsko-svratecký a Dolnomoravský úval. Směrem k jihu bioregion přesahuje do Rakouska a na Slovensko, v ČR má plochu 605 km2. Pokračovat ve čtení „4.5 Dyjsko-moravský bioregion“
4.4 Hodonínský bioregion
Poloha a základní údaje
Bioregion leží na východě jižní Moravy, zabírá malou střední část geomorfologického celku Dolnomoravský úval. Plocha bioregionu je 223 km2. Pokračovat ve čtení „4.4 Hodonínský bioregion“
4.3 Hustopečský bioregion
Poloha a základní údaje
Bioregion leží ve středu jižní Moravy, zabírá jižní polovinu geomorfologických celků Ždánický les a Kyjovská pahorkatina a severní okraj Dolnomoravského úvalu. Plocha bioregionu je 1 045 km2. Pokračovat ve čtení „4.3 Hustopečský bioregion“
4.2 Mikulovský bioregion
Poloha a základní údaje
Bioregion leží na jihu jižní Moravy a podstatnou částí zasahuje do Rakouska. Zabírá geomorfologický celek Mikulovská vrchovina, z celku Dyjsko-svratecký úval Dunajovické vrchy a z Dolnomoravského úvalu Valtickou pahorkatinu. Plocha bioregionu v ČR je 289 km2. Pokračovat ve čtení „4.2 Mikulovský bioregion“
Severopanonská biogeografická podprovincie
Severopanonská poprovincie leží na jižní Moravě. Spolu s ní se na území moravských (a také slezských) Karpat nacházejí ještě západokarpatská a polonská podprovincie. V rámci Severopanonské podprovincie jsou vymezeny následující bioregiony: Pokračovat ve čtení „Severopanonská biogeografická podprovincie“
2.4 Pooderský bioregion
Poloha a základní údaje
Bioregion se nachází ve střední části Slezska v ČR, zabírá centrální část geomorfologického celku Ostravská pánev a část Moravské brány. Bioregion pokračuje k severu do Polska, kde leží jeho jádro. V ČR má bioregion plochu 192 km2. Pokračovat ve čtení „2.4 Pooderský bioregion“