Kotojedka

Hydrologické charakteristiky a charakter toku

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 4-12-02-105
plocha povodí [km2] 131,9
délka toku [km] 23,4
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 0,50

Charakter toku

Kotojedka pramení ve Chřibech na s. svahu Vlčáku (569 m) v nadmořské výšce 460 m. Téměř okamžitě opouští Chřiby a vtéká do Zdounecké brázdy, jejímž údolím protéká sv. směrem ke Kroměříži.  Horní část toku po Zdounky má asymetricky vyvinuté dno údolí. Proto zde nenajdeme téměř žádné levostranné přítoky, zatímco pravá část povodí je hojně zásobena pravostrannými přítoky, pramenícími na sz. svazích Chřibů. Postupně po toku to jsou Cetechovický potok, Roštínský potokDivocký potok.

Pod Rozárovem se nachází asymetricky vyvinuté dno údolí Zdounecké brázdy s říčkou Kotojedkou.
Pod Rozárovem se nachází asymetricky vyvinuté dno údolí Zdounecké brázdy s říčkou Kotojedkou.

Ve Zdounkách se do Kotojedky vlévá zprava Olšinka pramenící na v.. úbočí Kleštěnce (498 m) v Orlovické vrchovině. Pod Zdounkami se zleva vlévá Nětčický potok, u Olšiny zprava Cvrčovický potok. V Šelešovicích pak Kotojedka vstupuje do více rozevřeného údolí Jarohněvické brázdy a zprava se připojuje Trňák, pramenící na s. úbočí Vražce (387 m) u Kostelan. V Jarohněvicích se zleva připojuje Ratajský potok. U Kotojed již říčka vstupuje do široké roviny Hornomoravského úvalu, v Kotojedech je na pravou stranu odveden umělý náhon Dolní Kotojedka, který se připojuje zprava do Moravy v Kvasicích. Kotojedka ústí jako pravostranný přítok do řeky Moravy u Trávnických zahrad u Kroměříže v nadmořské výšce 185 m.

Kotojedka odvodňuje sz. svahy Chřibů a v. část Litenčické pahorkatiny.

Vodohospodářské objekty

V současné době nejsou v povodí Kotojedky žádné významnější vodohospodářské objekty. Ve Zborovicích na Troubeckém potoce je založeno několik rybníčků známých jako Podlavčí, které v minulosti sloužily jako zdroj vody pro tamní cukrovar.

U Těšánek jsou nově založeny rybník František (2 ha) a rybník Jan (1 ha) slouží k účelu sportovního rybolovu. K podobnému účelu slouží malá vodní nádrž u Lubné na potoku Trňáku.

Významné přítoky Kotojedky

Olšinka

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí  4-12-02-110
plocha povodí [km2]  34,4
délka toku [km]  9,5
prům. průtok u ústí [m3 × s-1]  0,13

Charakter toku

Olšinka pramení na v. úbočí Kleštěnce (498 m) v Orlovické vrchovině v nadmořské výšce 425 m. Zpočátku teče v. směrem přes Hoštice k Honěticím, kde se obrací k SV. U Troubek se opět obrací k V, kde již v širokém údolí Kotojedky přibírá levostranné přítoky Troubecký potokLipinu. U Zdounek se v nadmořské výšce 225 m vlévá jako levostranný přítok do Kotojedky.

Údolí říčky Olšinky u Strabenic je charakteristické převahou orné půdy.
Údolí říčky Olšinky u Strabenic je charakteristické převahou orné půdy.

Olšinka odvodňuje vých. část Litenčické pahorkatiny.

Trňák

Trňák pramení na s. úbočí Vražce (387 m) u Kostelan v Kostelanské vrchovině. Nejprve protéká Lubnou, kde sbírá několik přítoků v charakteristickém vějířovitém uspořádání. Zleva od Kostelan se připojuje Kostelanský potok. Dále po toku se zleva připojuje Lhotský potok, zprava potok od Vrbky a Těšanský potok. U Zlámanky ústí zleva Zlámanský potok. Trňák ústí do Kotojedky u Selešovic jako pravostranný přítok v nadmořské výšce 195 m.

Trňák odvodňuje sz. část Halenkovické vrchoviny.

Zdroje:

  1. Vlček, V., Kestřánek, J., Kříž, H., Novotný S. & Píše, J. 1984. Vodní toky a nádrže. Zeměpisný lexikon České socialistické republiky. Praha: Academia, 1. vydání, 315 s.

Rusava

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 4-12-02-122
plocha povodí [km2] 147,5
délka toku [km] 29,3
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 0,80

Charakter toku

Rusava pramení v Hostýnských vrších na již. svahu Bukoviny (658 m) v nadmořské výšce 605 m. Od pramene teče jih.-záp. směrem do obce Rusava, kde se stéká s levostranným přítokem Ráztokou. Tok říčky se zde obrací k SZ a dále protéká úzkou soutěskou v čele Hostýnských vrchů směrem k Brusnému. Zde tok vstupuje do Jankovické brázdy a obrací se opět k JZ. V Jankovicích se připojuje levostranný přítok Zhrta pramenící na vých. úbočí Lysiny (598 m).

Před Holešovem, kde říčka vstupuje do Holešovské plošiny, se připojuje levostranný přítok Žopka pramenící na jih.-záp. úbočí Lysiny (598 m). Řeka se obrací téměř k Z a protéká Holešovskou plošinou směrem k Hulínu. U Pravčic se připojuje zprava Rymický potokRoštěnka. V těchto místech je Holešovská plošina protkána množstvím náhonů a umělých vodních příkopů. Za Hulínem se obrací uměle vedené koryto Rusavy směrem k J. Říčka protéká kolem Záhlinických rybníků. Ještě před tím, než ústí do řeky Moravy, se z pravé strany připojuje Stonač. Rusava ústí jako levostranný přítok do řeky Moravy u Záhlinic v nadmořské výšce 184 m.

Rusava odvodňuje sev.-záp. část Hostýnských vrchů a Holešovskou plošinu. Řeka je zařazena mezi vodohospodářsky významné toky. Po Pravčice je vymezena jako pstruhová voda, níže jako mimopstruhová.

Vodohospodářské objekty

Na říčce Rusavě je malé množství vodohospodářských objektů. V Rusavě je na přítoku Ráztoce zřízena stejnojmenná malá vodní nádrž za účelem rekreace a koupání. Menší rybochovné rybníčky jsou zřízeny v Rusavě, Brusném v Dobroticích a v Holešově. Na Mlýnském náhoně v Holešově je vybudován unikátní systém vodních kanálů, který symbolizuje Neptunův trojzubec. Délka sítě vodních kanálů v Holšovském parku dosahuje 980 m a plocha 16500 m2.

Návrh vodního systému se připisuje Frant. Ant. Rottalovi, který je nechal vybudovat v 17. století podle francouzského slohu André Le Nôtrem. V době své největší slávy byly v parku mimo síť kanálů ve tvaru žezla bájného vládce moří Neptuna také vodopády, bazény s kamennými figurami, mnoho sousoší od předních mistrů, kamenné vázy podél hlavních osních cest, nespočet zahradních altánů a altánků a patřila prý k nejkrásnějším na Moravě.
Vodní kanál v Holešovské zahradě.
Vodní kanál v Holešovské zahradě.

Další menší rybníčky jsou zřízeny v Kolonce na konci Holešova. Mezi největší vodohospodářské objekty v povodí Rusavy proto patří Záhlinické rybníky.

Záhlinické rybníky

Záhlinické rybníky tvoří soustava umělých vodních ploch o výměře 220 ha, ležící mezi říčkami Rusavou a Mojenou u Záhlinic. Rybniční soustavu dohromady tvoří Pláňavský, Doubravický a Nový rybník (známý také jako Svárovský). Všechny velké rybníky jsou protkány a rozčleněny na více vodních ploch rozsáhlou sítí hrází. Na jejích březích ve větru šumí velké plochy rákosí, hráze jsou osázeny alejemi stromů, ve vodě se šplouchají tisíce ryb a na vodních hladinách můžeme spatřit nebývalé množství vodních ptáků.

Stálými obyvateli Záhlinických rybníků je více jak 100 druhů zástupců z ptačí říše. Při velkých migračních tazích ptactvo využívá rybníky jako hnízdiště ke krátkodobé zastávce a odpočinku. V tuto dobu počet druhů ptačí populace vzroste až na číslo 270! Ze stálých obyvatel rybníků můžeme spatřit kormorána velkého, volavku popelavou a bílou nebo lžičáka pestrého.

Rybníky, původně vybudované ve 14. století, posléze rozšířil v letech 1547-1573 Jan Skála z Doubravky, který se později stal olomouckým biskupem a nechal si upravit své jméno na lépe znějící Jan Dubravius. Po něm nese název bývalá samota Doubravice, která leží uprostřed rybníků. V daleko pozdější době zde byla vybudována drůbežárna, dnes slouží rybářskému svazu a je tu i malá daňčí obora.

Záhlinické rybníky jsou prohlášeny za přírodní park.

Mojena

Mojena u Otrokovic vtéká do slepého ramena řeky Moravy. Na spodním tok jsou výrazné poškození bobrem evropským (Castor castor).

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 4-12-02-146
plocha povodí [km2] 66,6
délka toku [km] 25,6
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 0,23

Charakter toku

Mojena pramení v Hostýnských vrších na jih.-záp svahu Javorčí (630 m) v nadmořské výšce 490 m. Od pramene teče jih.-záp. směrem do obce Přílepy u Holešova, kde vtéká do Holešovské plošiny. Tok říčky dále pokračuje záp. směrem přes Martinice, kde se zprava připojuje Přílepský potok, k Zahnašovicím, Ludslavicím a Chrášťanům. U Ludslavic se zleva vlévá potok Ludslávka.

U Chrášťan říčka vstupuje do Hornomoravského úvalu, obrací svůj tok k JZ a dále pokračuje kolem Záhlinic, kde přitéká zleva Kurovský potok, směrem k Tlumačovu a Otrokovicím. Zde se vlévá v nadmořské výšce 192 m jako levostranný přítok do řeky Moravy.

Mojena odvodňuje záp. část Hostýnských vrchů a Holešovskou plošinu. Od Přílep až po soutok je zregulovaná a na spodním toku má rovněž značně přeložené koryto.

Mojena u Otrokovic vtéká do slepého ramena řeky Moravy. Na spodním tok jsou výrazné poškození bobrem evropským (Castor castor).
Mojena u Otrokovic vtéká do slepého ramena řeky Moravy. Na spodním tok jsou výrazné poškození bobrem evropským (Castor castor).

Vodohospodářské objekty

Na říčce Mojeně není příliš velké množství vodohospodářských objektů. V Přílepech je zřízena malá vodní nádrž za účelem rekreace a koupání. Na spodním toku mezi Záhlinicemi a Tlumačovem říčka napomáhá k sycení soustavy Záhlinických rybníků. Při soutoku Mojeny s Moravou v lokalitě Tlumačovský les u Otrokovic je vybudován suchý poldr se zpětným vzdutím.

Luhačovická zřídelní struktura

Minerální vody na Luhačovicku byly využívány patrně od pravěku. Z prvopočátku měla minerální vřídla v Luhačovicích pouze lokální význam, což dokládá studie Tomáše Jordána z Klauzenberku (1580), kdy se zmiňuje pouze o uhličitých vodách z okolí Uherskobrodska. Na úpatí MaléVelké Kamenné byly tyto prameny uchovávány jako malé studánky s dřevěným obložením až do konce 17. století. Pokračovat ve čtení “Luhačovická zřídelní struktura”

Dřevnice

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 4-13-01-001
plocha povodí [km2] 434,6
délka toku [km] 42,3
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 3,15

Charakter toku

Dřevnice pramení v Hostýnských vrších poblíž lokality na Loučkách na již. svahu Trojáku (618 m) v nadmořské výšce 505 m. Od pramene teče jih.-záp. směrem do údolí Košařisk, části obce Držková. Tady se její tok obrací k Z, zleva i zprava přibírá další drobné přítoky a v lokalitě Hutě přitéká větší pravostranný přítok potok Červenka, který pramení pod Třemi Kameny (748 m). V samotné Držkové se do Dřevnice zleva vlévá Držkovský potok. Říčka dále protéká již. směrem úzkou soutěskou mezi Lukovskou vrchovinouLiptálskými hřbety ke Kašavě, kde se zleva vlévá Černý potok a zprava potok Kameňák, pramenící pod Oklukem (605 m). Pokračovat ve čtení “Dřevnice”

Březnice (řeka)

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 4-13-01-065
plocha povodí [km2] 124,2
délka toku [km] 24,4
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 0,38

Charakter toku

Březnice pramení v Kudlovské vrchovině v širší pramenné oblasti mezi Kudlovem a Pindulou v nadmořské výšce 405 m. Od pramene teče záp. směrem do obce Březnice, kde se připojuje několik pravostranných přítoků od Tlusté hory (458 m). Říčka se otáčí k JZ, protéká přes Bohuslavice a Šarovy, kde se připojuje zprava Lhotský potok k Březolupům, před kterými přitéká zprava Hlubocký potok. Pokračovat ve čtení “Březnice (řeka)”

Salaška (Salašský potok)

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 4-13-01-080
plocha povodí [km2] 49,6
délka toku [km] 17,8
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 0,18

Charakter toku

Salaška pramení na jih.-vých. úbočí Vlčáku (569 m) ve Chřibech v nadmořské výšce 500 m. Od pramene teče jih.-vých. směrem k obci Salaš, po své cestě přibírá levostranný přítok, který pramenní v jižním úbočí  Brda (587 m) a pravostranný přítok ze Studeného žlebu. V obci Salaš se z levé strany připojuje Bunčovský potok, který pramení pod Bunčovským sedlem v nadmořské výšce 465 m. Pod Salaší protéká Salaška malebným údolím směrem k Velehradu, obtéká z J cisterciácký velehradský klášter a u Modré přibírá levostranný přítok Modranský potok, pramenící v dlouhém údolí pod hřbetem Králova stolu. Pokračovat ve čtení “Salaška (Salašský potok)”

Olšava

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 4-13-01-086
plocha povodí [km2] 520
délka toku [km] 46,0
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 2,50

Charakter toku

Olšava pramení v Lopenické hornatiněBílých Karpatech na severním úbočí vrcholu Na Koncích (655 m)  v nadmořské výšce 625 m. Od pramene teče sev.-záp. směrem k Pitínu, po cestě přibírá levostranné přítoky Vlčí potokSuchý potok, pramenící na sev. svazích Lokova (739 m). Mezi Pitínem a Bojkovicemi přitéká pravostranný přítok Kolelač s  vybudovanou vodní nádrží Bojkovice, sloužící k odběru pitné vody pro skupinový vodovod Uherský Brod. Potok Kolelač má pravostranné přítoky Kolelačský potok, potok Hlubokou a potok Vasilsko. Pod Bojkovicemi se tok Olšavy obrací směrem k Z, přičemž tento směr si řeka víceméně udrží až k soutoku u Uherského Hradiště. Pokračovat ve čtení “Olšava”

Zlechovský potok

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 4-13-01-084
plocha povodí [km2] 28,1
délka toku [km] 14,2
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 0,08

Charakter toku

Zlechovský potok pramení pod Zikmundovem u Starých Hutí ve Chřibech  v nadmořské výšce 475 m. Od pramene teče jih.-vých. směrem k Břestku a postupně sbírá několik rozvětvených přítoků z rozsáhlého sběrného území. Pokračovat ve čtení “Zlechovský potok”

Dlouhá řeka

Hydrologické charakteristiky a charakter toku

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 4-13-02-004
plocha povodí [km2] 58,4
délka toku [km] 18,8
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 0,15

Charakter toku

Dlouhá řeka pramení v. od vrchu Vrše (472 m) u Stupavy ve Chřibech  v nadmořské výšce 425 m. Od pramene teče j. směrem k lokalitě Na Pile a postupně sbírá několik rozvětvených přítoků z rozsáhlého sběrného území z. od Holého kopce (548 m). Od Pily teče k jv. k rozcestí Dlouhá řeka, kde ústí zprava přítok od Šanderovy hájovny. Pokračovat ve čtení “Dlouhá řeka”