Rubrika: Nezařazené

Publikováno

Stolařství v moravských Karpatech: od cechů po továrny

Stůl v jizbě, truhla u stěny, lavice pod oknem, skříň na šaty – věci, které v chalupě dlouho působily samozřejmě. Jenže na Valašsku, Slovácku i na Ostravsku nebyly samozřejmé nikdy: někdo musel dřevo vybrat, vysušit, rozměřit, spojit, uhladit, někdy i ozdobit. Stolařství (a příbuzné truhlářství) tu vyrostlo z lesa a z potřeby bydlet, ale postupně se stalo i oborem, který formoval podobu měst, kostelů, hospodářství i průmyslu.

Pokračovat ve čtení „Stolařství v moravských Karpatech: od cechů po továrny“

Publikováno

František Bartoš: pedagog, jazykovědec a národopisec východní Moravy

František Bartoš (1837–1906) patří k těm osobnostem, které se na mapě Moravy nedají „připíchnout“ jen jedním špendlíkem. Rodák z Mladcové u Zlína spojil učitelské povolání s jazykovědou a národopisem a zanechal po sobě práce, bez nichž bychom dnes o nářečích a lidové kultuře Východní Moravy věděli podstatně méně. Jeho sběry písní, popisy zvyků i dialektologická práce vznikaly v době, kdy se rychle měnil venkovský svět – a Bartoš byl u toho s tužkou, notýskem a vytrvalostí člověka, který věděl, že „tohle“ je potřeba zachytit dřív, než to zmizí.

Pokračovat ve čtení „František Bartoš: pedagog, jazykovědec a národopisec východní Moravy“

Publikováno

Typy destilačních zařízení

Destiláty se vyrábí tak zvaným destilačním procesem, což není v podstatě nic jiného než oddělování dvou (reálně je to samozřejmě mnohem více) tekutých složek od sebe – alkoholu(ů) a vody. Tento proces je založen na jednoduchém principu – každá složka má jiný bod varu (etanol 78,37 a voda 100 stupňů °C – za normálního atmosférického tlaku (101,3 kPa)). K tomuto procesu je potřeba tedy nějaké destilační zařízení, v současnosti při výrobě pálenky jsou k dispozici v zásadě dva typy. Buď to palírník používá destilační kotel anebo destilační kolonu, případně multi-kolonu  [2]. Pokračovat ve čtení „Typy destilačních zařízení“

Publikováno

Mapy (Testovací stránka :)

[leaflet-map lat=49.17 lng=17.465 zoom=10]

[leaflet-marker svg background=“#777″ iconClass=“dashicons dashicons-star-filled“ color=“gold“]Haleny !!!![/leaflet-marker]

Haleny !!!!

[ultimate_maps id=“1″]

Publikováno

Regionálně-fytogeografické členění dle Skalického v Moravských Karpatech

Přehled fytogeografických jednotek v rámci moravských Karpat

Regionální fytogeografické členění České republiky (zdroj: https://pladias.cz/download/phytogeography)

Fytogeografický obvod: Panonské termofytikum (Pannonicum)

Pozn. číslovkou jsou uvedeny fytogeografické okresy, malým písmenem jsou uvedeny fytogeografické podokresy.

a. Dunajovické kopce
b. Pavlovské kopce
c. Milovicko-valtická pahorkatina
a. Dyjsko-svratecký úval
b. Dolnomoravský úval
a. Bučovická pahorkatina
b. Hustopečská pahorkatina
a. Hanácká pahorkatina
b. Hornomoravský úval

Fytogeografický obvod: Karpatské mezofytikum (Mesophyticum carpaticum)

a. Moravská brána vlastní
b. Tršická pahorkatina
a. Ždánický les
b. Litenčické vrchy
c. Chřiby
a. Vsetínská kotlina
b. Veřovické vrchy
83. Ostravská pánev
a. Beskydské podhůří
b. Jablunkovské mezihoří

Fytogeografický obvod: Karpatské oreofytikum (Oreophyticum carpaticum)

a. Radhošťské Beskydy
b. Slezské Beskydy

Zdroje:

  1. SKALICKÝ, V. Květena České socialistické republiky. Příprava vydání Bohumil Slavík, Slavomil Hejný. Svazek 1. Praha: Academia, 1988. 557 s. Kapitola Regionálně fytogeografické členění, s. 103–121.
  2. https://pladias.cz/download/phytogeography

Obsah příspěvku

→ Obsah