Uhlířství jako specifické lesní řemeslo vzniklo s potřebou zajištění energetických surovin zejména pro potřeby hutnění. Souvisí s výrobou dřevěného uhlí. Vzhledem k unikátní technologii a organizaci výroby i z mnoha jiných důvodů je možná nejpozoruhodnějším rysem uhlířství společenské postavení samotných uhlířů, které se překvapivě odrazilo a stále odráží v řadě jiných složek kulturního a historického vědomí. Pokračovat ve čtení „Uhlířství jako lesní řemeslo“
Výroba dřevěného uhlí (pálení uhlí)
Dřevěné uhlí v podstatě až dodnes stojí už po několik tisíciletí v základech klíčových technologií. Bez systematicky provozovaného uhlířství by nikdy nenastala doba železná, palné zbraně by nezměnily způsoby vedení válek a i dnes bychom složitě řešili některé problémy s čištěním vody nebo vzduchu. Až do průmyslové revoluce začínající v polovině 18. století, která souvisela s objevením a využitím obrovských zásob energetických surovin (uhlí, ropa), bylo dřevěné uhlí spolu se dřevem základní energetickou surovinou.
Pokračovat ve čtení „Výroba dřevěného uhlí (pálení uhlí)“
Lesní včelařství (brtnictví)
Brtnictví byl pravděpodobně první způsob chovu včel, který kombinoval prvky sběru a záměrného chovu. Brť byla přirozená dutina v kmeni stromu na původním místě v lese, která byla včelařem – brtníkem upravena k snadnému a opakovanému vybírání medu. Brtník musel ovládat praktiky lovce, jak najít divoká včelstva. Také uměl vybírat med ve výšce. Na druhé straně již byl včelařem, protože vybíral med způsobem, aby včelstvo nezahynulo, a upravoval dutinu k opakovanému vybírání medu. [5] V našich zeměpisných šířkách je včelařství a brtnictví prastarým lesním řemeslem. Doklady o jeho existenci pochází již z 9. století. [4] Pokračovat ve čtení „Lesní včelařství (brtnictví)“