Kvasice leží na jihovýchodní Moravě, jen několik kilometrů od Kroměříže, a málokdo by při pohledu na zámek obklopený anglickým parkem tušil, kolik vrstev šlechtické správy se za jeho zdmi skrývá. Po více než sto let – od poloviny 19. století do konce druhé světové války – patřilo toto panství rodu Thun-Hohensteinů, jednomu z nejstarších aristokratických rodů habsburské monarchie. Jejich přítomnost zanechala v Kvasicích stopy, které jsou v krajině i v paměti místních lidí čitelné dodnes. Pokračovat ve čtení „Thunové v Kvasicích: šlechtický rod, který dal městečku tvář“
Komínky: Tajemství chřibské sopky
Nedaleko Uherského Hradiště v pohoří Chřiby leží na kótě Komínky skupina pískovcových skal. Místo získalo neobvyklé označení „Ohňová hora“ díky skutečné události z počátku 20. století. Původně drobná příhoda se rychle změnila v novinářskou senzaci, která překročila hranice tehdejší monarchie. Ukazuje, jak se i v klidné lesnaté krajině může zrodit událost překvapivých rozměrů.
Pokračovat ve čtení „Komínky: Tajemství chřibské sopky“
Tomáš Garrigue Masaryk: Od slováckých kořenů k srdci Valašska
Tomáš Garrigue Masaryk se narodil na jižní Moravě a zemřel jako uznávaný zakladatel Československa – ale mezi těmito dvěma body leží životní příběh, který je pevně svázán i s východní Moravou. Valašsko a Slovácko mu nebyly cizí krajinou: zastupoval je v parlamentu, procházel jeho vesnicemi, přijímal od místních čestné občanství. Pro čtenáře Moravských Karpat je Masaryk nejen národním symbolem, ale i člověkem, jehož politická dráha vyrůstala z porozumění moravskému venkovu. Pokračovat ve čtení „Tomáš Garrigue Masaryk: Od slováckých kořenů k srdci Valašska“
Zlín 1850–1918: od trhového městečka k průmyslovému středisku Moravy
Když v roce 1849 zachvátil Zlín ničivý požár a lehl popelem téměř celý střed města – fara, škola a více než sto třicet domů –, nikdo z místních obyvatel asi netušil, že toto zdrcující neštěstí bude zároveň předehrou k největší proměně, jakou kraj za celá staletí zažil. Během následujících sedmi desetiletí se z malého valašského městečka, jehož počet obyvatel nepřesáhl tři tisíce, stalo živé průmyslové středisko, jehož jméno začínalo znít daleko za hranicemi východní Moravy. Příběh Zlína mezi lety 1850 a 1918 je příběhem obnovy, odhodlání a souběhu náhod a příležitostí, které změnily osud celého regionu. Pokračovat ve čtení „Zlín 1850–1918: od trhového městečka k průmyslovému středisku Moravy“
Hauptové: zlínští baroni z Brna
Zlín si dnes většina lidí spojuje s průmyslovým rozvojem firmy Baťa. Přesto existuje starší kapitola předbaťovského Zlína, která si zaslouží pozornost: více než čtyři dekády byl pánem zlínského zámku a velkostatku brněnský průmyslník Leopold Alexander Haupt. Tento podnikatel z německy mluvící měšťanské rodiny proměnil Zlín ze stagnující poddanské obce v místo s fungujícím soudem, školou a parkem přístupným veřejnosti – a jeho rod zanechal ve městě stopu, která přetrvala až do roku 1929. Pokračovat ve čtení „Hauptové: zlínští baroni z Brna“
František Lýdie Gahura: architekt, který postavil moderní Zlín
Zlín je dnes považován za jedno z nejucelenějších funkcionalistických měst světa – a za tímto příběhem stojí muž narozený v nejchudší části tohoto města, syn cihlářského dělníka, který se vlastní pílí a baťovskou štědrostí propracoval až k tvorbě, jíž obdivovaly přední světové metropole. František Lýdie Gahura nebyl jen architektem; byl urbanistou, sochařem, teoretikem a spoluautorem vize, která proměnila malé moravské město v mezinárodně sledovaný urbanistický experiment. Jeho jméno patří neodmyslitelně k dějinám města Zlína i k širšímu dědictví východní Moravy. Pokračovat ve čtení „František Lýdie Gahura: architekt, který postavil moderní Zlín“
Zlínský zámek: od středověké tvrze po srdce moderního města
Uprostřed sadu Svobody ve Zlíně stojí budova, která pamatuje rytíře i průmyslníky, kurfiřty i komunistické funkcionáře. Zlínský zámek je nejstarší dochovaná stavba ve městě a zároveň jedinečný svědek toho, jak se obyčejné moravské městečko proměnilo v jeden z nejdůležitějších průmyslových center střední Evropy. Jeho příběh je příběhem celého Zlína – plný převratů, přestaveb a nových začátků. Pokračovat ve čtení „Zlínský zámek: od středověké tvrze po srdce moderního města“
Baron Klaudius Bretton: šlechtic, hudebník a stavitel předbaťovského Zlína
Málokterý šlechtic zanechal ve Zlíně tak hmatatelné stopy jako Klaudius Bretton, svobodný pán z Brettonu. Přišel sem na počátku 19. století jako cizinec s francouzsky znějícím jménem, a přesto se jeho odkaz zaryl hluboko do paměti města i kraje. Pod jeho správou se zlínské panství proměnilo v prosperující hospodářský celek, na zámku zněla hudba a v parku se procházeli poddaní, jejichž svět se měl brzy – a nenávratně – změnit. Pokračovat ve čtení „Baron Klaudius Bretton: šlechtic, hudebník a stavitel předbaťovského Zlína“
Zbojníci a portáši na Valašsku: mezi zločinem a pořádkem
Valašské hory vždy přitahovaly lidi, kteří stáli mimo zákon – i ty, kteří zákon bránili. Příběh zbojníků a portášů patří k nejbarvitějším kapitolám dějin moravských Karpat: je to příběh o chudobě a vzdoru, o loajalitě i zradě, o tom, kde leží hranice mezi hrdinou a zločincem. A je to příběh hluboce zakořeněný v krajině Valašska, Lašska a beskydského podhůří. Pokračovat ve čtení „Zbojníci a portáši na Valašsku: mezi zločinem a pořádkem“
Jan z Rottalu: muž s přezdívkou „zlý Rotál“
Málokterý šlechtic 17. století zanechal na jihovýchodní Moravě tak hlubokou stopu jako Jan Antonín hrabě z Rottalu. Byl to muž mocný, bezohledný a velmi schopný – a zároveň postava, jíž poddaní na Valašsku, Slovácku i Hané přezdívali prostě a výstižně: zlý Rotál. Jeho jméno se váže k největšímu krveprolití třicetileté války v těchto končinách, k budování zámků, které dodnes stojí, i k rodu, jenž přišel ze Štýrska a za půl století ovládl ohromné kusy Moravy. Pokračovat ve čtení „Jan z Rottalu: muž s přezdívkou „zlý Rotál““