Geomorfologický celek Dolnomoravský úval je součástí geomorfologické oblasti Jihomoravské pánve, která tvoří na území České republiky s. výběžek geomorfologické subprovincie Vídeňské pánve. Dolnomoravský úval se nachází na jižní Moravě při dolním toku řeky Moravy. Tvoří jej tektonická sníženina o rozloze 965 km2, střední výšce 183 m a středním sklonu 1°01´. Úval se táhne od Napajedelské brány na SV po soutok Moravy a Dyje na J. Na SZ je omezen údolím řeky Svratky.
Jihomoravská pánev
Jihomoravská pánev je jako geomorfologická podsoustava (oblast) součásti geomorfologické soustavy (subprovincie) Vídeňské pánve. Rozprostírá se v České republice a na Slovensku. Obsahuje jediný geomorfologický celek, a to Dolnomoravský úval. Pokračovat ve čtení „Jihomoravská pánev“
Vídeňská pánev
Geomorfologická soustava (subprovincie) Vídeňská pánev je protáhlá sníženina ležící na území Rakouska, České republiky a Slovenska (Záhorská nížina). Deprese vídeňské pánve je dlouhá téměř 200 km a asi 50–60 km široká. Pánev na území ČR vybíhá sz. výběžkem k Hustopečím a s. výběžkem podél toku řeky Moravy k Napajedelské bráně. Osu pánve tvoří 30–40 km dlouhý a 10–15 km široký hradišťský příkop.
Západní Karpaty
Západní Karpaty jsou geomorfologická provincie geomorfologického subsystému Karpat. Táhnou se v délce asi 500 km od Dolního Rakouska (Niederösterreich) po Kurovské neboli Tyličské sedlo (Przełęcz Tylicka) na slovensko–polských hranicích. Pokračovat ve čtení „Západní Karpaty“
Vněkarpatské sníženiny
Na území České republiky patří geomorfologická soustava Vněkarpatské sníženiny do geomorfologické provincie Západní Karpaty. Vněkarpatské sníženiny představují pruh nižšího a méně členitého území, který probíhá ve směru JZ—SV od Znojma přes Brno, Vyškov, Přerov, Hranice až k Ostravě. Oblast má rozlohu 3 928 km2, střední výšku 229 m a střední sklon 1°26´. Pokračovat ve čtení „Vněkarpatské sníženiny“
Vnější Západní Karpaty
Geomorfologická soustava Vnější Západní Karpaty je součástí karpatského pásemného horstva táhnoucího se od Rakouska přes širší prostor moravsko(slezsko)-slovenského pomezí až do Polska. Na území České republiky patří geomorfologická soustava Vnější Západní Karpaty do geomorfologické provincie Západní Karpaty. Pokračovat ve čtení „Vnější Západní Karpaty“
Geomorfologické členění moravských Karpat
Území Moravských Karpat podle geomorfologického členění náleží striktně do geomorfologické subprovincie Vnější Západní Karpaty, která je součástí geomorfologické provincie Západní Karpaty.
Pokračovat ve čtení „Geomorfologické členění moravských Karpat“
Svahové pohyby
Svahovými pohyby se v širším slova smyslu rozumí přemísťování hornin z vyšších poloh svahů do nižších, podmíněné účinkem zemské gravitace. Pokračovat ve čtení „Svahové pohyby“
Co je to flyš?
Termínem flyš označuje zpravidla mocné soubory usazených hornin, které velmi často vznikly v hlubokomořském prostředí. Pro tyto sledy je příznačné mnohonásobné opakování (někdy popisované jako rytmické nebo cyklické) několika základních hornin, obyčejně pískovců nebo vápenců, slínovců a jílovců. Pokračovat ve čtení „Co je to flyš?“
Geomorfologické tvary
Geomorfologické tvary a vůbec tvary terénu jsou podmíněny mnoha faktory. Makrostruktury vznikly pod vlivem deskové tektoniky, úložných poměrů hornin a zvětrávacích procesů. Mezo- a mikrostruktury jsou podmíněny spíše erozními a gravitačními pochody. Samostatnou kapitolou jsou antropogenní tvary, které se projevují v celém spektru geomorfologických struktur. Pokračovat ve čtení „Geomorfologické tvary“