Pochází z malého městečka u Vyškova, ale svůj život prožil mezi knihami brněnského alumnátu a vesnicemi východní Moravy. František Sušil byl římskokatolický kněz, profesor biblistiky a básník — a přesto se do dějin zapsal především jako muž, který během několika desetiletí 19. století systematicky zaznamenal několik tisíc moravských lidových písní. Bez něj by velká část toho, co dnes zní z dechových kapel, cimbálovek i koncertních pódií, patrně nezněla vůbec. Pro region moravských Karpat — Slovácko, Valašsko, Lašsko, Těšínsko — je Sušilovo dílo pramenem, k němuž se folkloristé i muzikologové vracejí dodnes. Pokračovat ve čtení „František Sušil: kněz a folklorista, který zachránil moravskou lidovou píseň“
Slovácko: etnografický region jihovýchodní Moravy
Na nejjižnějším a nejvýchodnějším okraji Moravy leží Slovácko — region, který si dodnes uchovává jednu z nejbohatších lidových tradic ve střední Evropě. Leží mezi Chřiby, Bílými Karpaty a státní hranicí se Slovenskem a Rakouskem, na rovinách kolem řeky Moravy a v prvních hřebenech Karpat. Pro Moravské Karpaty má klíčový význam: právě zde se karpatský horský svět potkává s úrodným úvalem, vinohrady a starou cestou ze severu na jih, po níž se po staletí pohybovaly armády, kupci i pastevci. Pokračovat ve čtení „Slovácko: etnografický region jihovýchodní Moravy“
Krajina v neustálém pohybu: Život se sesuvy v Karpatech
Území na východě republiky nikdy tak docela nespí. Ať už jde o utrženou lesní cestu v Bílých Karpatech po podzimních deštích, nebo o nenápadné praskání zdí valašských usedlostí, za vším stojí stejný tichý fenomén: flyšové podloží. Oblast od Slovácka po Těšínské Slezsko tvoří jedno z nejaktivnějších sesuvných území střední Evropy. Tento text vás provede krajinou, kde geologie a klima neustále přetvářejí reliéf. Dozvíte se, proč a jak se zdejší svahy sesouvají, kde leží ty nejznámější z nich a jak si tyto skryté hrozby můžete sami dohledat v mapách. Pokračovat ve čtení „Krajina v neustálém pohybu: Život se sesuvy v Karpatech“
Valašsko: etnografický region karpatských hor
Valašsko patří k nejznámějším etnografickým regionům České republiky. Většina lidí si pod ním představí dřevěný kostelík v Rožnově, valašku, brynzu, slivovici a hudbu zpod beskydského hřebene. Pro Moravské Karpaty má Valašsko klíčovou roli: je tím prostorem, kde se Karpatský oblouk dotýká Moravy a kde způsob života po staletí utvářely hory, ovce a chudší půda. Jeho identita vznikla z dlouhého procesu kolonizace, hospodářské nutnosti a postupného sebeuvědomění obyvatel horských dolin. Pokračovat ve čtení „Valašsko: etnografický region karpatských hor“
Památné stromy v moravských Karpatech: živá paměť krajiny
Mezi Bílými Karpaty a Beskydami stojí stromy, které pamatují víc než kterákoliv kronika. Některé rostly, když Albrecht z Valdštejna držel Lukov, jiné přišly o kmen, ale ne o jméno. Tato reportáž ukazuje, jak se z obyčejných lip, dubů, tisů a oskeruší stal v karpatské části Moravy zákonem chráněný institut a proč na něj dnes čekají úplně jiné výzvy než před sto lety. Pokračovat ve čtení „Památné stromy v moravských Karpatech: živá paměť krajiny“
Salomon Mayer Rothschild: bankéř, který přivezl na Moravu páru, ocel a uhlí
Salomon Mayer Rothschild patří mezi postavy, bez nichž by východní Morava a Ostravsko v 19. století vypadaly jinak. Vídeňský bankéř, druhý syn zakladatele rothschildovské dynastie, propojil rakouské finance s technikou, prosadil první parostrojní železnici v habsburské monarchii a koupil hutě, které proměnily Vítkovice z polní vsi v jedno z průmyslových center střední Evropy. Jeho stopa vede od bankovních domů ve Frankfurtu a Vídni přes koleje Severní dráhy císaře Ferdinanda až k vysokým pecím u Ostravice – a právě proto patří jeho příběh i na Moravské Karpaty. Pokračovat ve čtení „Salomon Mayer Rothschild: bankéř, který přivezl na Moravu páru, ocel a uhlí“
Moravsko-slezská severní dráha: páteř průmyslové Moravy
Moravsko-slezská severní dráha patří k železnicím, jejichž jméno z běžné paměti téměř zmizelo, ale jejich trasa dál určuje pohyb lidí, zboží i představ o budoucí dopravě na Moravě. Spojila Brno s Přerovem, Prostějovem, Olomoucí a Šternberkem, přiblížila Hanou ostravskému uhlí a dala vnitřní Moravě přímou kolejovou osu. Její příběh začíná po prusko-rakouské válce roku 1866, kdy se železnice ukázala nejen jako obchodní nástroj, ale také jako strategická infrastruktura státu. Pokračovat ve čtení „Moravsko-slezská severní dráha: páteř průmyslové Moravy“
Haná: etnografický region uprostřed Moravy
Haná není jen úrodná rovina kolem Olomouce. Je to největší etnografický region Moravy, kraj černozemí, výšivkových krojů a svébytného nářečí, který se po staletí tvořil v sevření Drahanské vrchoviny, Hostýnských vrchů a Chřibů. Pro Moravské Karpaty má Haná zvláštní význam: na jejich úpatí leží jako protiváha hor – jako rovina, vůči níž se Valašsko i Slovácko po generace vymezovaly, a se kterou zároveň kulturně i hospodářsky srůstaly. Pokračovat ve čtení „Haná: etnografický region uprostřed Moravy“
První pozemková reforma a lesní majetky
Vznik Československa v říjnu 1918 spustil jeden z největších přesunů půdy ve střední Evropě 20. století. Necelý rok po vyhlášení republiky přijal nový stát zákon, který umožnil zabrat velké pozemkové majetky – a pro lesy to znamenalo zásah, jehož důsledky jsou v mapě vlastnictví patrné dodnes. Východní Morava a navazující Slezsko byly v tomto ohledu mimořádně pestré: v krátkém pásu od Chřibů přes Pomoraví, Bílé Karpaty, Hostýnské a Vsetínské vrchy až po Beskydy se potkávaly državy Lichtenštejnů, olomouckého arcibiskupství, Habsburků, regionálních hraběcích rodů, průmyslníků i tisíců drobných vlastníků.
Pozemková reforma se často popisuje jako rozdělení panské půdy mezi bezzemky. U lesů je ale příběh složitější. Pole se skutečně parcelovala mezi rolníky, legionáře, obce a zbytkové statky. Velké lesní komplexy však stát většinou nerozdrobil. Považoval je za strategický majetek, zdroj dřeva, prostor obrany i základ budoucí státní lesnické správy. Právě proto reforma nevytvořila jen novou sociální mapu venkova, ale také novou mapu československého lesnictví. Pokračovat ve čtení „První pozemková reforma a lesní majetky“
Vývoj hospodářské úpravy lesů v českých zemích: od Carlowitze k digitálním plánům
Hospodářská úprava lesů je obor, který stojí mezi matematikou, ekologií a politikou. Dnes ji veřejnost zná spíš zprostředkovaně – přes lesní hospodářské plány, oblastní plány rozvoje lesů, mapy věkových tříd nebo kontroverze kolem holosečí a kalamit. Její kořeny ale sahají do doby, kdy se evropská společnost poprvé zalekla, že les není nevyčerpatelný, a že bez chladné kalkulace zítra nebude z čeho topit, tavit ani stavět. Příběh této disciplíny je zároveň příběhem české krajiny – od barokní reformy lesního hospodaření v rakouské monarchii přes smrkovou mánii 19. století až po dnešní hledání odolných lesů v době klimatické změny. Pokračovat ve čtení „Vývoj hospodářské úpravy lesů v českých zemích: od Carlowitze k digitálním plánům“