Panonské teplomilné doubravy na písku (Svaz Aceri tatarici-Quercion)

Fytocenologie: Svaz Aceri tatarici-Quercion Zólyomi 1957: Carici fritschii-Quercetum roboris Chytrý et Horák 1997
Lesnická typologie: 1S (Habrová) doubrava na píscích, PLO 35, 1D1 Obohacená habrová doubrava na mělkých překryvech vátých písků, PLO 35

Struktura a druhové složení

Světlé vysokokmenné lesy s dubem letním (Quercus robur), nevýrazně vyvinutým keřovým patrem a druhově velmi bohatým patrem bylinným, jehož nejčastějšími dominantami jsou ostřice Fritschova (Carex fritschii), konvalinka vonná (Convallaria majalis) a v mělkých vlhčích sníženinách také bezkolence (Molinia arundinaceaM. caerulea).

Panonská teplomilná doubrava na písku v Hodonínské doubravě (SLT 1S (Habrová) doubrava na píscích).
Panonská teplomilná doubrava na písku v Hodonínské doubravě (SLT 1S (Habrová) doubrava na píscích).

Hojně jsou zastoupeny druhy šipákových doubrav (např. Geranium sanguineumTrifolium alpestre), acidofilních doubrav (např. Festuca ovinaMelampyrum pratense), střídavě vlhkých půd (např. Betonica officinalis, Galium boreale, Potentilla albaSerratula tinctoria) a také některé luční druhy (např. Arrhenatherum elatius).

Panonská teplomilná doubrava na písku v Hodonínské doubravě (SLT 1S (Habrová) doubrava na píscích).
Panonská teplomilná doubrava na písku v Hodonínské doubravě (SLT 1S (Habrová) doubrava na píscích).

V Bořím lese u Valtic je dominantou stromového patra vysazený dub cer (Quercus cerris), zatímco mnohé z uvedených druhů bylinného patra zde chybějí nebo jsou vzácné a místo nich převládají lesní a ruderální druhy náročné na živiny. Pravidelně je vyvinuto mechové patro s dominantním druhem Hypnum cupressiforme.

Ekologie

Rovinaté terény na vátých píscích nebo štěrkopískových říčních terasách. Vlastní písky jsou kyselé, ale jejich půdy, kambizemě, jsou dosycovány podzemní vodou s rozpuštěnými bazickými ionty. V časném jaru jsou relativně vlhké, ale později v průběhu sezony silně vysychají.

Rozšíření

Les Doubrava u Hodonína, zejména jeho jihozápadní část  – Hodonínská doubrava (Ratíškovská pahorkatina). Degradované nebo fragmentární porosty se vyskytují také v Bořím lese u Valtic (Poštorenská plošina) a v oblasti soutoku MoravyDyje.

Rozšíření panonských teplomilných doubrav na písku v ČR.
Rozšíření panonských teplomilných doubrav na písku v ČR.

Zdroj: Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V. & Lustyk P. (eds) (2010): Katalog biotopů České republiky. Ed. 2. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *