Území moravských Karpat je součástí jedné z hlavních geologických jednotek Evropy – Alpid, které vznikly mezi střední křídou a miocénem kolizemi kontinentálních fragmentů situovaných mezi severním okrajem Afriky a varisky konsolidovanou západoevropskou epivariskou platformou. Pokračovat ve čtení “Geologie moravských Karpat”
Orogenetický vývoj moravských Karpat
Vývoj karpatské soustavy probíhal v zásadě pod vlivem hercynské a zejména alpinské orogeneze. Pokračovat ve čtení “Orogenetický vývoj moravských Karpat”
Autochtonní paleogén v podloží karpatské předhlubně a flyšových příkrovů
Sedimenty autochtonního paleogénu vyplňují hluboce zaříznuté kaňony nesvačilského a vranovického příkopu, které byly vytvořeny říční erozí během svrchnokřídové a paleogenní regrese. Tato “paleoúdolí” byla vyplněna paleogenními mořskými uloženinami, které zůstaly pohřbeny v autochtonní poloze pod karpatským pásmem a neogenní karpatskou předhlubní. Pokračovat ve čtení “Autochtonní paleogén v podloží karpatské předhlubně a flyšových příkrovů”
Vnější (menilito-krosněnská) skupina příkrovů
Vnější (menilito-krosněnská) skupina příkrovů je vnější jednotkou flyšového pásma Vnějších Západních Karpat. Vyznačuje flyšovou a flyšoidní sedimentací převážně psamitů a pelitů, podřadně i vápenců a silicitů. Celkově však převládla pelagická sedimentace jílových hornin. Jsou zastoupeny různé, pestře zbarvené vápnité i nevápnité jílovce, místy s pyritem, jehož produktem zvětrávání je hojný sádrovec a síranové výkvěty. Pokračovat ve čtení “Vnější (menilito-krosněnská) skupina příkrovů”
Magurská skupina příkrovů
Magurská skupina příkrovů je dominantní stratigrafickou jednotkou Vnějších Západních Karpat. Z hlediska svého postavení tvoří vnitřní strukturu karpatského flyšového pásma. Vyznačuje se flyšovou sedimentací s rytmickým střídáním psamitů a pelitů. Flyšové sedimenty se vyznačují mocným vývojem pískovců. Pokračovat ve čtení “Magurská skupina příkrovů”
Západní Karpaty
Západní Karpaty jsou geomorfologická provincie geomorfologického subsystému Karpat. Táhnou se v délce asi 500 km od Dolního Rakouska (Niederösterreich) po Kurovské neboli Tyličské sedlo (Przełęcz Tylicka) na slovensko–polských hranicích. Pokračovat ve čtení “Západní Karpaty”
Jihomoravské Karpaty
Geomorfologická oblast Jihomoravské Karpaty (německy Österreichisch–Südmährische Karpaten) se rozprostírá na pomezí jižní Moravy a sev.—vých. Rakouska. Vytváří vrchovinné území o rozloze 81 km2, střední výšce 263 m a středním sklonu 5°28´. Pokračovat ve čtení “Jihomoravské Karpaty”
Mikulovská vrchovina
Geomorfologický celek Mikulovská vrchovina je součástí geomorfologické oblasti Jihomoravské Karpaty. Tvoří jej členitá vrchovina o rozloze oblasti je 81 km2, střední výšce 263 m a středním sklonu 5°28´. Pokračovat ve čtení “Mikulovská vrchovina”
Pavlovské vrchy
Geomorfologický podcelek Pavlovské vrchy má charakter členité vrchoviny o rozloze 44 km2, střední výšce 270 m a středním sklonu 5°59´. Ze Z a SZ hraničí s Dyjsko-svrateckým úvalem, ze SV se Středomoravskou nivou, z V a J s Valtickou pahorkatinou. Pavlovské vrchy leží v záp. části Mikulovské vrchoviny. Pokračovat ve čtení “Pavlovské vrchy”
Milovická pahorkatina
Geomorfologický podcelek Milovická pahorkatina je členitá pahorkatina o rozloze 37 km2, střední výšce 256 m a středním sklonu 4°51´. Na Z hraničí s Pavlovskými vrchy, na V hraničí s Valtickou pahorkatinou. Milovická pahorkatina leží ve vých. části Mikulovské vrchoviny. Pokračovat ve čtení “Milovická pahorkatina”